Přivézt do Východočeského divadla (VČD) hru, v níž herci mění identitu a pohlaví s naprostou samozřejmostí a přirozeností, je v souvislosti s kauzou třiatřicetileté Barbory Škrlové alias Aničky neboli Adama skutečně trefa do černého! A to jí zřejmě ani nevybíral bývalý šéfdramaturg VČD a „norský otec“ Martin Fahrner, i když pardubický stánek paní Thálie s ní má přece jen co do činění. Vyráběly se tu totiž kostýmy, scéna i rekvizity.

Navíc je pod ní jako režisér podepsán Petr Novotný, který s VČD pravidelně spolupracuje (například na inscenacích My Fair Lady, Bláznivé nůžky, Šumař na střeše, Pokrevní bratři, Romeo a Julie, Krejčovský salon aj.). S nechvalně proslulou kuřimskou kauzou však jde o podobnost čistě náhodnou.

Parodie na horory

Záhadná Irma, kterou uvedlo v Pardubicích dokonce v české předpremiéře pražské divadlo Kalich, je totiž především zdařilou parodií na hororové příběhy. Má v sobě i jisté prvky absurdního dramatu, grotesky a hlásí se také k mnoha literárním inspiracím té nejvznešenější klasiky, když cituje například z Emily Bronteové, Shakespeara, Ibsena a dalších autorů. Především ale jde o dobrou zábavu, která stojí a padá na hereckých výkonech dvou hlavních protagonistů – Pavla Zedníčka a Jany Paulové.

Oba známí herci musí v tomto veselém hororu, který se odehrává v sídle rodiny Hillcrestů a též v Egyptě a hrobce, zvládnout dokonce sedm různých postav! Pavel Zedníček se divákům představil jako anglický lord Edgar Hillcrest, který je pánem na Mandacrestu a současně zaníceným egyptologem se slabostí pro obcování s mumiemi, ale také jako hospodyně Jane Twisden či původní paní na Mandacrestu Irma Vep.

Jana Paulová ztvárnila novou paní na Mandacrestu, herečku Lady Enid Hillcrest, a podomka Nicodema Underwooda, jehož hlavní náplní je starat se o prase a spát s ním (v chlívku). „Střihla si“ též egyptského vykradače hrobů Alcazara i egyptskou mumii zvanou Pev Amri.

V této hře, kterou v premiérovém nastudování ztělesnil sám autor, americký dramatik, režisér a herec Charles Ludlam společně se svým milencem Everestem Quintonem, na pohlaví ani sexuální orientaci herců zase tak nesejde. Důležitá je jejich schopnost se umět rychle převlékat a orientovat se v postavách a poměrně komplikovaném žánru tohoto titulu. Ten se stal v USA velkým hitem a posbíral řadu prestižních cen. V roce 1991 byla Záhadná Irma nejčastěji uváděnou hrou ve Spojených státech amerických. V roce 2003 byla v Brazílii vyhlášena nejdéle hraným představením všech dob.

Nový formát 4D?

Podle tvůrců je zřejmě prvním představením na světě využívajícím formát 4D, který publikum mohlo rozluštit pomocí speciálních brýlí přiložených v programu. Ten měl být pro změnu vyroben ve formátu 3D. Ale důvěřujte někomu, kdo se vás snaží přesvědčit, že lidé se mění ve vlkodlaky, z obrazu na stěně tečou proudy krve a upíři kradou spánek…

Přestože to tentokrát není taková „řachanda“ jako třeba předchozí společné „kalichové“ projekty Pavla Zedníčka a Jany Paulové Natěrač, Bez předsudků či Drahouškové, jde o velmi dobře zahrané představení, které pardubické publikum dokázalo náležitě ocenit. Možná i proto, že se v něm dozvědělo, proč každý muž zabíjí to, co miluje, k čemu může hospodyňka použít sekáček nebo co všechno se dá dělat s mumiemi… Kdo ví, co by na tuto inscenaci řekla Barbora Škrlová?