Diváci, kteři nepřišli, však udělali chybu. Oba protagonisté večera odvedli úctyhodné výkony a Pražská komorní filharmonie s dirigentem Markem Štilcem za nimi nezůstala nikterak pozadu. V úvodním melodramu Otomara Kvěcha na slova Emy Destinové vystoupila slavná pěvkyně (dnes už recitátorka) hodna svému příjmení, tedy celá v červeném. Na slova A. P. Čechova byla pak na programu Pauerova Labutí píseň. Ivan Kusnjer překvapil už svým kostýmem pruhovaný župan doplnila láhev vodky, kterou vytáhl z kapsy.

Barytonista dokázal, že je nejen vynikajícím zpěvákem na vrcholu svých sil, ale i výtečným hercem se smyslem pro humor. Po přestávce patřila první část opět Soně Červené, tentokrát pro změnu v černém. Přednesla melodram Sylvie Bodorové Kafkovy sny. V závěrečném čísle večera měl hlavní a jediné slovo komorní orchestr, když zahrál málokdy slýchanou Haffnerovu symfonii č.35 D dur Wolfganga Amadea Mozarta. (zva)