Rozhodl jsem se totiž vrátit ke studiu. Rád bych se krátce zamyslel nad vzděláním, jeho důležitostí a podstatou.

Poznávat je člověku vlastní od přirozenosti. Smysly ohmatáváme svět okolo sebe, ale ani ne tak proto, abychom se podobali encyklopedii, ale abychom se lépe orientovali. Představme si souhrn všech poznatků jako obsah pomyslného kruhu a všechno, co nevíme, jako jeho obvod. Čím více toho víme, tím více si klademe otázek. A naopak: Hlupák si myslí, že ví vše, jeho kruh je maličký a on má jen velmi málo otázek.
Všimněme si významu některých slov. Tak například slovo „fyzika“ označuje hmotu. Zabývá se její strukturou, jejími zákonitostmi. Termín „biologie“ ukazuje na zkoumání živých organismů. „Matematika“ je v překladu „poznání, vědění“, a právem, vždyť základní matematickou operací je abstrakce, která je nutná při hledání obecných principů. Matematika hraničí s „filosofií“ – láskou k moudrosti a „teologií“ – slovu o Bohu (nebo Božím slovu?).

Jak jsem psal výše, poznáváme proto, abychom se lépe orientovali na prvním místě sami v sobě, ale i ve vztazích s ostatními lidmi, se stvořeným světem, který sdílíme s dalšími živými organismy a nakonec i s Tvůrcem, první příčinou, Bohem.

Petr Šabaka, vojenský kaplan z Moravské Třebové