Květa Diblíková: Co přináší festival Litomyšli?
V. S.: Je to jeho nejdůležitější akce, naprosto nejvíce jej spolu se zámkem zviditelňuje. J. P.: Bohaté zážitky, věhlas, podnikatelům peníze a občanům někdy starosti.

Janecká, Svratouch: Jak se s odpuštěním malé české město vyrovnává s tak obrovským kulturním podnikem?
J. P.: Litomyšl není jen obyčejné malé město, ale pro své atraktivity je zvyklé, že sem přijíždí mnoho turistů. A festivalu občané fandí a pomáhají mu. V. S.: Právě skutečnost, že se tak velká akce koná na tak malém městě, je mimo něj obecně přijímáno s velkým respektem.

Josef Bureš, Hlinsko: Proč myslíte, že je o pořady typu „Mojžíš“ menší zájem než o klasické „divácké dávačky“?
V. S.: Soudobá hudba nikdy a nikde „nezabírá“ tolik, jako třeba Nabucco. Ale zájem o Mojžíše malý není, zbývá prodat posledních pár lístků. J. P.: Lidé vědí, že Sylvie Bodorová komponuje melodické a obecně přijatelné skladby.

Sedláček: Dobrý den, ještě k již zmíněnému zisku:. Neobešel by se při tak vysoké ceně vstupenek festival bez sponzorů?
J. P.: Vstupné pokrývá necelou čtvrtinu nákladů, máme pocit, že vstupné už je vysoké, čtyřnásobné by asi být nemohlo. V. S.: Zahraniční návštěvníci jsou ovšem stále překvapováni cenou pro ně nízkou, na kvalitativně srovnatelné programy u nich zakoupí lístek za 60 až 80 euro.

Miroslav Maixner, Val. Meziříčí: Vzpomínáte na největší průšvih festivalu?
J. P.: Průšvih nám snad může přinést jenom počasí, už se nám stalo, že nedorazil avizovaný umělec, ale zatím jsme jej dokázali vždy nahradit. V. S.: Průšvihy se samozřejmě dějí, ale snad je dokážeme vždycky pořešit v zákulisí festivalu a návštěvník nic nepozná. Jen s tím počasím to fakt nejde.

Magdalena Stromšíková, Brno: Páni ředitelé, jaký je váš nejoblíbenější skladatel a jakou muziku posloucháte nejraději?
J. P.: Pink Floyd. V. S.: Zdeněk Nejedlý by radost neměl, ale Antonína Dvořáka. Miluju ale například Mou vlast.

Celý rozhovor čtěte zde