Je vo člověkovi, keré začal z ničeho, měl moc majetko, pak skoro vo všecko přešil, ale zmátožel se a přes privátni probléme se také přenesl. Ten podnikatel neměl nic, jenom nápadeček. Začal chodit s kabeló po panelákách a montovat ledem do dveři šerokospektrálni kukátka.
Ledi měle puvodně ve dveřich jenom vobyčejny kukátka a tak se stalo, že darebák zazvonil ho staré babičke. Ta šla a kókala kukátkem, ale nikoho neviděla, protože ten mladé zloděj se skrčel dolu ke dveřim. Zvědavá bábina votevřela dveře no a to ož ten lumpl strčel noho meze dveře, vodstrčel to staró vosobo, vletěl dovnitř, něco hokradl a hotekl, než se babka vzpamatovala. Nekde chodile ti zloději dva, to belo horši, babinko svázale a hokradle toho vic. Ledi zaplatile za šerokospektrálni kukátko stovko, von to měl za pět minoť veměněny, vedělanéch sedmdesát koron a ož zvonil ho dalšího byto. Tak nadělal první peníze a mně se moc libi, jak se dokázal přezpusobit a vemeslet decky něco novyho.

Deš kukátka přestale jit, začal prodávat mobilni telefóne a deš he to začalo hopadat, tak začal prodávat svítidla a to zatím de. Ten šikovné podnikatel bel ženaté sedm let a neměl děti. Ženskó měl pěknó, vokató, muj tata be řekl: „To je vosobny děvčátko“.

No, a jak se jim dobře dařelo tak jezdile každé rok na čim dál delši dovoleny. To bele Sejšele, Dominikánská republika, Thajsko, ale he Havaj, Bahame, dva měsice Mexiko až se dostale do Chile. Tam se jim to moc libilo. Další rok měl podnikatel rozdělané kšeft a nemohl do Chile jet. Tak jela mladá sama a tehde se to stalo. Vrátila se za tři měsice, ale ne sam. Přejela s fešákem a hneť manželovi radostně zvěstovala, že je těhotná a že si toho frajirka s černéma vlasama a vočema veme. Ten podnikatel z toho bel na hómor. Začal chodit do hospode a deš bel trocho opilé, tak měl plačtivó vopico.

Každymo si stěžoval, že mo to nende do hlave, proč ta jeho žena mo toto vevedla, deš mají barák, auto, bazén a já nevim co všecko a vona se chce rozvist a vzit si borce, keré dlóho spi a vůbec nic nedělá, nepracoje.

Chlapi se potutelně hosmivale a nedokázale říct nic jinyho, než že ten cizinec má samy špatny vlastnosti, ale že nemá v pytliko větr. Samo sebo, deš podnikatel pil, šlo to he s podnikánim z kopce a von, keré oš měl pětadvacet prodejen se svitidlama vo všecke přešil, až na jedno prodejničko v Praze. Pak he to prodal, ale zameslel se. A vite, s čém začal podnikat? Začal dovážet čilsky vina a moc mo to de, po drohy se voženil, vzal si čilsky děvče a mají spolo děvčátko.

Tak ať mě nikdo nevekládá, že ta globalizace je špatná.

MILAN NECHUTA