Letošní setkání harmonikářů bylo v pořadí už deváté. Do Svitav se pravidelně sjíždějí harmonikáři ze všech koutů republiky, z Kladna, Brna, Liberce, ale nejvíce jich bývá z Českotřebovska a ze Svitavska. Zakladatelem přehlídky je svitavský muzikant Milan Flek. „Když se v okolí scházeli harmonikáři, tak jsem si řekl, proč by nemohla být přehlídka také ve Svitavách. Domluvil jsem se s pracovníky kulturních služeb a v roce 2004 jsme se setkali poprvé," uvedl Milan Flek.

Na harmoniku hraje pětadvacet let. „Jsem původně bubeník. Kolega jednou přinesl heligonku. Neodolal jsem a zkusil ji. Zjistil jsem, že dokážu zahrát i na harmoniku. Chce to jen trpělivost, učit se a zkoušet jako na jiných nástrojích. I dnes se mám pořád co učit," řekl svitavský muzikant. Prvně hrál sám, pak s kamarádem.

Harmonikáři

Milan Flek na svitavské přehlídce tradičně vytvořil sehranou dvojku s Josefem Klusoněm. Ten svou první malou jednořadovou harmoniku dostal v pěti letech. „Byl jsem tenkrát pro ni s tatínkem. V rodině nikdo jiný na harmoniku nehraje," řekl Josef Klusoň. Osmdesátiletý harmonikář má hudbu rád. „Nějaký čas jsem nehrál, ale ke stáří jsem po harmonice zase sáhl. S přestávkami hraji asi šedesát let. Hrajeme a zpíváme zapomenuté lidovky, které v dnešní době není moc slyšet," řekl Josef Klusoň.

Harmoniky váží kolem osmi kilogramů. Akordeon, pianovka či chromatika, jak zkušení harmonikáři říkají, má ostřejší zvuk. „Při tahání tam a zpět má všechny tóniny stejné. Heligonka je má jiné a je hlasitější," vysvětlil Josef Klusoň. Oba parťáci dávají přednost heligonce. Hrají a zpívají všem pro radost.

Přehlídku ve svitavské Fabrice zahájily děti ze svitavské zušky pod vedením učitelky Martiny Zobačové. Všem zkušeným harmonikářům ukázaly, že to taky umí. A určitě se neměly za co stydět.