Dědův kamarád
Josef Svoboda bydlel v Poličce v domku v Pálené ulici. „Byl stejně starý jako můj děda. Kamarádili spolu," vzpomíná na poličského betlémáře Bohumír Andrle. Na Poličsku se téměř v každé chalupě nějaký řezbář narodil. Také strýc Bohumíra Andrleho, dědův bratr František, byl řezbář. „A podle jeho figurek Josef Svoboda vyřezával ty svoje. Původem byl švec, ale uměl krásně malovat a ještě pracoval se dřevem," říká Bohumír Andrle. Tak jako většina výtvarníků vyřezával všechny své figurky z lipového dřeva. Je měkké a nejlépe se jim s ním pracuje. Většinu figurek vytvořil podle Františka Andrleho. Dobrý pozorovatel to údajně pozná podle některých postav, jako jsou muzikanti, dudák, pastýř nebo babka. Typické jsou ovečky.
Svobodův betlém vznikal zhruba v letech 1930 až 1942. „Dokončil ho někdy před druhou světovou válkou. Pak ale přišla jiná doba. Betlém daroval dceři a přestal vyřezávat," poznamenal pamětník.
Josef Svoboda se dožil téměř devadesáti let. „Na sklonku života se k řezbářství vrátil. Pamatuji, jak vyřezával dudáka nebo mlynáře," vypráví Bohumír Andrle. Podle něho byl velice šikovný. Když někde viděl nějakou figurku, tak ji vyrobil. Všechny jsou pečlivě vypracované do nejmenších detailů. Když si návštěvníci poličského muzea prohlédnou jednotlivé části betlému, mohou si třeba povšimnout, jak Panna Marie Ježíška přebaluje. „Skutečně plenka je mírně rozložená. To jsem ale v žádném poličském betlému neviděl," dodal řezbář. Josef Svoboda později pracoval i podle předloh, například podle tištěných betlémů Mikoláše Alše.
