I když obecně nejznámější z Fillovy tvorby jsou jeho četné kubistické obrazy, krajiny Českého středohoří, případně grafické listy a ilustrační tvorba, je jeho působení mnohem bohatší. Byl i sochařem a výtvarným teoretikem, pedagogem a spisovatelem.

Kniha provází čtenáře celým životem a dílem jednoho z největších českých umělců první poloviny dvacátého století. Představuje i Fillovo počáteční, předkubistické období a snaží se diferencovat umělcovo pojetí českého kubismu. Ukazuje, že „jeho přístup ke kubismu byl celoživotním procesem, který se vyvíjel“. A to nejen od druhého desetiletí do třicátých let dvacátého století, ale v modifikované podobě i v poválečné tvorbě a s jeho teoretickými podněty se vlastně Filla vyrovnával až do konce života.

Téměř celých šest válečných let strávil Filla v nacistických koncentračních táborech, především v Buchenwaldu, kde byl kromě jiných také s malířem Josefem Čapkem. Tam Filla prodělal šest infarktů, dožil se však osvobození tábora Američany. A i když mu bylo vyměřeno už jen osm let života, naplnil je tvorbou i pedagogickou prací na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.

Ta však byla po roce 1948, i přesto, že Filla vstoupil do KSČ, stále oklešťována a jeho dílo kritizováno. V roce 1951 mu dokonce nebylo povoleno vystavit obrazy cyklu Písně inspirovaného slovenským folklorem, a ty jsou označeny za „zrůdné“ a „nečeské“. Pouze o rok později smí ze svého díla vystavit jen krajiny Českého středohoří. V říjnu následujícího roku umírá.

Fillu inspiroval k horizontálně protáhlému formátu krajin fotograf Josef Sudek panoramatickými záběry Českého středohoří. Obojí vznikalo v krajině kolem Peruce, kam Filla Sudka opakovaně k sobě zval. Filla totiž na základě přímluvy básníka Nezvala získal roku 1947 k pronájmu jedno křídlo tamního zámku.

Kniha Vojtěcha Lahody v dosud nebývalé míře shromažďuje a kvalitně reprodukuje nejvýznamnější Fillova díla z českých a zahraničních galerií i ze soukromých sbírek. Kromě toho přináší množství obrazového dokumentárního materiálu, ať už jde o fotografie samotného umělce, z velké části pořízené Josefem Sudkem, či třeba reprodukované stránky z malířových deníků, poznámek, dopisů a skic.