Již poněkud nepřehlednou záplavu televizních přenosů předávání výročních cen nejrůznějších oborů doplnila na velikonoční sobotu Cena Thálie za jevištní výkony. K vidění je obyčejně poslední březnový víkend jako jedna z prvních tohoto druhu, tedy krátce po roce 1989.
Ta letošní, do jisté míry režijně dost rozvláčná, zaujala tím, že ocenění za celoživotní mistrovství v oboru opera dostal rodák ze Svojanova u Poličky Dalibor Jedlička. Narodil se tam 23.května 1929, přičemž není bez zajímavosti, že nedaleká Vítějeves je rodištěm jiného někdejšího významného pěvce Národního divadla, barytonisty Zdeňka Otavy. Jedlička prošel operními scénami v Brně, Olomouci, Opavě, Ostravě a v roce 1960 zakotvil v pražském Národním divadle, kde strávil přes čtyřicet let. V basovém oboru zpíval za tu dobu velké množství rolí, byl i prvním porevolučním šéfem operního souboru.
Účinkoval devětkrát i na festivalu Smetanova Litomyšl, nejčastěji v roli Kecala z Prodané nevěsty či jako Mumlal ve Dvou vdovách. Potlesk ve stoje zaplněného hlediště Národního divadla mu náležel naprosto právem.
Zdeněk Vandas
