Budislav si oblíbila autorka Teréza Nováková

V lese na okraji vesnice u Litomyšle nelze neminout myslivnu Na Borku, na které je umístěna pamětní deska, která připomíná pobyt spisovatelky Terezy Novákové v Budislavi.

V roce 1886 se Novákové narodila dcera Ludmila a rodina strávila následující prázdniny v Budislavi. Množství národopisného materiálu v okolí Budislavi a vlastní pobyt ve vesnici přivedly autorku k dlouhodobému studiu lidové architektury, krojů, jazyka, nářadí, a tak vzniká její etnografická studie „Kroj lidový a národní vyšívání na Litomyšlsku“ (1890).

close zoom_in S etnografickým výzkumem Novákové pomáhala manželka zdejšího učitele Tereza Klusoňová (Nováková jí postavou „paní učitelové“ vzdala hold v povídce S nůší z cyklu Úlomky žuly) a student litomyšlského gymnázia Václav Veselík z Desné. V té době byla také v kontaktu s manžely Josefou a Vojtou Náprstkovými, které o svém výzkumu pravidelně informovala a pro jejichž muzeum postupně získávala národopisný materiál z Litomyšlska.

Budislav a její okolí (zejména Kamenné Sedliště) je také prostředím, kde se odehrává děj několika Novákových povídek z povídkového cyklu Úlomky žuly (například v povídkách Drobová polévka, S nůší, Zrána před svatbou, Před pohřbem, Halouzky).

Bohuslav Březovský se narodil v Rohozné

Z Rohozné pochází spisovatel, autor psychologických i historických románů a knížek pro děti a mládež, dramatik a scénárista Bohuslav Březovský. Narodil se rohozenské školní budově 25. listopadu 1912. Jeho dědeček Josef Chalupník byl ve škole řídícím učitelem, otec tehdy dvouletého Bohuslava padl na srbské frontě v první světové válce. close zoom_in

V Rohozné navštěvoval Bohuslav Březovský obecnou školu dva roky, s matkou a starší sestrou (pozdější profesorkou svitavského gymnázia a dramaturgyní svitavského ochotnického Lidového divadla Marií Votavovou) se pak přestěhoval do Poličky, kde v roce 1932 maturoval na gymnáziu a kde byl také na místním hřbitově po úmrtí v roce 1976 pohřben.

close zoom_in Zejména v době, kdy byl již spisovatelem z povolání a kdy občas pobýval v Budislavi v tehdejším domě Svazu československých spisovatelů (dnes Pen klubu), přijížděl do svého rodiště a přivážel na besedy do školy, knihovny nebo do místního hostince některé spisovatele: Karla Nového (Březovský byl jeho zetěm), Jana Otčenáška, Oldřicha Daňka, Jarmilu Urbánkovou, Emu Řezáčovou.

Na budově školy č.p. 240 byla 12. listopadu 1979 Bohuslavu Březovskému odhalena pamětní deska.

Ve Svitavách je cenný pomník J. W. Goetha

Na Brněnské ulici na začátku svitavské části Čtyřicet Lánů lze u silnice u autobusové zastávky spatřit pomníček s deskou, který zde byl umístěn v roce 1932 u příležitosti stého výročí úmrtí významného německého spisovatele J. W. Goetha. close zoom_in

Ve stejném roce probíhaly ve dnech 15. a 20. dubna oslavy uvedeného výročí, přednášky, koncerty, součástí oslav byla rovněž prezentace putovní výstavy, která připomínala Goetha jako umělce, literáta i vědce. Pomníček patří mezi čtyři pomníky Goetha, které byly do dnešních dní na našem území zachovány. Po roce 1945 byly totiž mnohé zničeny, a tak je nalezneme dnes jenom v Aši, Karlových Varech, Lokti a ve Svitavách.

close zoom_in Svazky spisovatele J. W. Goetha jsou dochovány v archívu původní Ottendorferovy knihovny, a to v počtu sto dvanáct knih. Oslavy na památku Goetha probíhaly v roce 1932 i v tělocvičně tehdejší Německé Bělé nebo v Opatově u Svitav.

Milan Báča

Milan Báča se rád „toulá“

close zoom_in Milan Báča, současný ředitel Gymnázia ve Svitavách, připravuje knihu Literární toulky po Svitavsku. Jak sám říká, její sestavování začalo před více než dvaceti lety: „Jako učitel jsem v roce 1990 vykonával dozor na bramborové brigádě u obce Nedvězí u Bystrého. Byla svačinová pauza, studenti se rozběhli za limonádou, houskou a kusem salámu. Já jsem si šel užívat chvilku klidu blíže vesnici. Hned na prvním stavení jsem si všiml cedulky „Na Librově gruntě“. Dům i jeho historii jsem znal, ale nikdy jsem u něho nebyl tak blízko, abych si všiml cedulky. Jako učitel češtiny jsem zalitoval, že s sebou nemám fotoaparát, neboť jsem si hned představoval působivou učební pomůcku při probírání Terézy Novákové. Vrátil jsem se tam, nafotil dům, cestou jsem vyfotil ještě pamětní desku Novákové a Vrchlického v Bystrém, zastavil jsem se v Poličce a zaznamenal na černobílý filmový pás rodný dům „Drašara“.

V té chvíli u mne uzrála myšlenka sepsat po vzoru Kováříkových Literárních toulek po Čechách, po Moravě a po Praze (i po vzoru Reznikových Literárních toulek po Slovensku) něco jako Literární toulky po Svitavsku. Je totiž jen málo regionů u nás, které se mohou pochlubit tak bohatým literárním místopisem, literárními tradicemi. Začal jsem místa objíždět, něco jsem nafotil, něco získal od místních obyvatel. Pak mě na několik let z „badatelství“ vytrhla práce ve škole. Po sedmi letech jsem začal na literárních toulkách znovu pracovat, tentokrát již s digitálním fotoaparátem v ruce a s diktafonem v kapse. Přišel internet a s ním velké množství dalších informací. Jejich množství začalo narůstat.

Myšlenka na vydání knihy nevyprchala, ale díky internetu přišla paralelní možnost. Kromě psaní knihy také redigování stejnojmenného internetového portálu.“

V novém seriálu Svitavského deníku představíme několik míst svitavského okresu, která jsou spjata s osobnostmi české literatury a literárními díly.