Bohdane, proč?
Jednak z jednoduchého důvodu, že Smetana nebyl přece žádný výtvarník. Tato jistěže záslužná akce měla nést v titulu jméno například dalšího litomyšlského rodáka, malíře Mařáka. Ten se zde narodil v roce 1832. Julius Mařák byl slavný umělec, jemuž dle mého názoru zůstává jeho rodné město dost dlužno.


A druhý důvod?
„Nebyl jsem informován o tom, že moje výstava se nebude konat ve výstavních pivovarských prostorách. Tam od 14. června probíhá výstava Josefa Váchala k jeho výročí a bylo mi naznačeno, že sponzor akce si to tak přál. Dejme tomu. Mimochodem - 40 let od Váchalova úmrtí bude až v příštím roce. Pan starosta Kortyš mi však zaručil, že po skončení Váchalovy výstavy tam bude moje expozice přemístěna a potrvá až do mých kulatých narozenin. Poté obrazy převezme Městský úřad Most, kde bude expozice součástí oslav a sjezdu Hornických měst v Mostě.


Přejděme ke Smetanově Litomyšli. Jaký máš k festivalu vztah?
Já jsem prosím vystupoval na prvním ročníku! V opeře Dalibor jsem s několika dalšími hrál zbrojnoše. Vzpomínám, že teploměr klesl tehdy dost nízko a paní Podvalová nám před jedním svým výstupem řekla: Kluci, to je zima, co?! Prostředífestivalu bylo velmi srdečné, sólisté většinou po představení poseděli ve vinárně v Ponorce, kam jsme mohli i my. Můj otec tam svým tenorem také zazpíval ajeho hlas ocenil i pan Václav Bednář. Z oper mám nejraději sborové scény, třebaUhodila naše hodina z Braniborů v Čechách.


Brzydovršíš osmou desítku života. Teď jen krátce - na kterou z těch desítek nejraději vzpomínáš?
Ale na všechny. I na ty roky, kdy jsem byl v nemilosti a ocitl se v dolech. Však si mne na Mostecku dodnes váží. Jsem i Čestným občanem města Litvínova a tento titul jsem dostal současně s hokejistou Ivanem Hlinkou. Byli jsme velcí přátelé. Po jeho tragické smrti mi paní Liběna Hlinková věnovala jeden jeho dres. A já jsem ho daroval do litomyšlského muzea.


Poděkoval jsem Bohdanovi za tento krátký rozhovor a v srpnu bude jistě příležitost na delší.

Zdeněk Vandas