Magnetit se na Měsíc dostal díky dopadům velkých těles, tvrdí odborníci

Před dvěma lety odborníci učinili přelomový objev, když zjistili, že se v půdě Měsíce nachází částice minerálu známého jako magnetit (v češtině se používá i název magnetovec). Nyní odhalili, jak se prvek do půdy dostal. Vědci si myslí, že rozložení magnetitu na povrchu Měsíce souvisí s dopady velkých těles. A podle nich je tohoto minerálu na Měsíci víc, než se dosud předpokládalo.

NASA zveřejnila jedinečné video. Na záběrech ukazuje Měsíc a Zemi z vesmíru

Nová studie zveřejněná v časopisu Nature Communications, která vznikla pod vedením geologa Zhuanga Gua z Ústavu geochemie Čínské akademie věd, může také pomoci lépe pochopit magnetické pole, které se vymyká jiným charakteristikám Měsíce. „Měsíční magnetické anomálie jsou záhadou již od dob programu Apollo,“ citoval vědce portál Science Alert. 

Dopady těles na povrch Měsíce

Termodynamické modelování naznačuje, že je magnetit, který experti našli v zrnech sulfidu železa, výsledkem dopadů těles na povrch Měsíce. Minerál podle zjištění vědců vznikl za vysokého tlaku a teploty, přičemž tyto podmínky se mohly vyskytnout právě ve chvíli nárazu většího tělesa.

Sci-fi se stává realitou. Lidé by na Měsíci mohli žít ještě v tomto desetiletí

Závěry nové studie podporují výsledky dřívějších výzkumů. Už ty naznačovaly, že meteority mohou při dopadu přinést na povrch Měsíce feromagnetické materiály. Tím odborníci v minulosti alespoň částečně vysvětlovali některé magnetické anomálie.

Nová studie jde ještě dál, když tvrdí, že povaha těchto dopadů mohla přímo přeměnit materiály na magnetit. To pak z nárazů cizích těles do Měsíce dělá zdroj feromagnetického materiálu na povrchu přirozené družice Země. Přítomnost magnetitu a současná magnetizace povrchu Měsíce pak může pomoci vysvětlit, jak dopady velkých objektů přispěly ke vzniku magnetického pole Měsíce. A dokonce i naznačit, zda byl někdy na Měsíci život. 

Vysvětlení anomálii

Novou teorii vlivu velkých dopadů na magnetické pole Měsíce podpořilo studium dva miliony let starého a silně magnetizovaného kráteru, jehož magnetizace nemohla vzniknout v měsíčním jádře. Při bádání vědci analyzovali měsíční půdu, kterou v prosinci roku 202 přivezla na Zemi čínská sonda Čchang-e 5.

Proč je Měsíc nad obzorem mohutný a na obloze drobný? Tajemná iluze trápí vědce

Právě v těchto vzorcích odborníci objevili magnetit, který vědě poslouží ke zpětnému výzkumu magnetických polí v historii Měsíce. „Hluboké pochopení mechanismu vzniku a charakteristik distribuce magnetitu na Měsíci by mohlo poskytnout nový pohled na vysvětlení geneze magnetických anomálií v měsíční kůře,“ objasnil účel studie její vedoucí.

Magnetické pole Měsíce je slabší než to zemské. Jeho intenzitu měřili už astronauti z programu Apollo. Podle jedné z hypotéz magnetizace kůry nastala na počátku historie Měsíce. Analýza zmagnetizovaných hornin pak ukázala, že síla magnetického pole v následných letech klesala.