Kliknutím zvětšíteKdyž Neil Armstrong a Buzz Aldrin, astronauti projektu Apollo 11, otiskli 20. července 1969 coby první pozemšťané podrážky svých bot do prachu na povrchu Měsíce, bylo jejich úkolem mimo jiné odebrat několik jeho vzorků a dopravit je na Zemi.
Krátce po návratu poslala americká vesmírná agentura (NASA) část vzorků výzkumníkům z Minnesotské univerzity, kteří zjišťovali, zda měsíční hornina neobsahuje nějaký druh patogenu, „představující ohrožení pozemského života,“ uvedl americký deník The Washington Post.
Součástí experimentu bylo i podávání měsíčního prachu švábům v potravě a ve vodě. A právě tento experiment, respektive vzorky, jež se po něm dochovaly až do dnešních dnů, teď tvoří předmět sporu.
Zastavte aukci, žádá právník NASA
Několik těchto vzorků (konkrétně lahvička se zhruba 40 miligramy měsíčního prachu, zbytky tří švábů a desítky mikroskopických preparátů) se letos ocitlo v soukromé aukci, jež byla ukončena 23. června. Vzorky byly původně v držení Marion Brooksové, entomoložky Minnesotské univerzity, která experiment s krmením švábů měsíčním prachem prováděla. Očekávalo se, že tento materiál, inzerovaný aukční síní jako „jedinečná rarita Apollo“, vynese aspoň 400 tisíc dolarů.
Právní zástupce NASA však odeslal v polovině června aukční síni dopis, v němž uvádí, že všechny dražené vzorky nadále patří federální vládě Spojených států amerických a jejich prodej je nepřípustný.
„Všechny vzorky Apolla, uvedené v této sbírce položek, patří NASA. Žádné osobě, univerzitě ani jinému subjektu nebylo nikdy uděleno povolení, aby je po analýze, zničení či jiném použití za jakýmkoli účelem uchovával. Zejména ne za účelem prodeje nebo samostatného vystavení,“ uvedl v dopise právní zástupce NASA.
Vesmírná agentura dále požádala, aby společnost RR Auction okamžitě přestala přijímat na tento artikl nabídky a aby „již neusnadňovala prodej žádné z položek obsahujících experiment s lunární půdou Apollo 11“.
Entomoložka nevrátila vzorky, její dcera je prodala
Lahvička měsíčního prachu zařazená do aukce je přitom jen zlomkem toho, co astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin během přistání na Měsíci nasbírali: přibližně 21,3 kilogramu měsíční horniny.
Vědci z Minnesotské univerzity z toho dostali asi dvě kila. Jejich úkolem bylo analyzovat, jak vystavení měsíčnímu prachu ovlivní pozemský hmyz, vodní život a mikroby.
„Některá zvířata byla měsíčním prachem naočkována, jiná jej dostávala zamíchaný v potravě nebo ve vodě a další zvířata se jím plazila nebo v něm chodila, když byl rozprostřen po dně jejich nádob,“ uvádí článek publikovaný v roce 1970 v časopise Minnesota Science. Podle něj neutrpělo žádné z testovaných zvířat při těchto experimentech žádnou újmu.
Entomoložka Brooksová testovala měsíční prach na švábech, a to tak, že je krmila dietou obsahující běžnou potravu smíchanou půl napůl „se stejným množstvím uhlově šedé měsíční půdy“, jak uvedl 6. října 1969 článek v Minneapolis Tribune (nyní Star Tribune).
Po ukončení výzkumu však použité vzorky agentuře NASA nevrátila, ale místo toho si je vystavila ve svém domě. Její dcera je pak několik let po matčině smrti v roce 2007 prodala. Aukční síň RR Auction nebyla podle listu The Washington Post tím, kdo by je odkoupil a nyní nabízel k prodeji - pouze jej zastupuje, protože prodejce si přeje zůstat v anonymitě.
Právní zástupce aukční síně Mark Zaid sdělil deníku The Washington Post, že síň bude s NASA ohledně její žádosti spolupracovat.
24
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
