3D skenování záhadné fosilie z 50. let minulého století možná konečně vyřešilo dlouholetý spor ohledně zařazení Tullyho příšery mezi obratlovce či bezobratlé. Jedna z mezi vědci nejoblíbenějších hypotéz naznačovala, že je to obratlovec. Japonský tým ovšem nesouhlasí a věří, že má ve studii zveřejněné v časopise Palaeontology dost důkazů.

Výzkumníci argumentují, že hypotéza, že je zvíře obratlovec, je ve světle jejich výsledků neobhajitelná. „Nejdůležitějším zjištěním je, že Tullyho příšera měla v oblasti hlavy segmentaci, která vycházela z jeho těla. Tuto charakteristiku neznáme u žádné linie obratlovců, což naznačuje příbuznost s bezobratlými,“ sdělil paleontolog Tomoyuki Mikami ve zprávě Tokijské univerzity, kde v době výzkumu působil. 

Mikami v současnosti pracuje v japonském Národním muzeu přírody a vědy. „Věříme, že záhada, zda se jedná o obratlovce či ne, byla vyřešena,“ řekl. Přesnější zařazení zvláštního živočicha v rámci bezobratlých zatím vědci ale určit nedokážou. 

| Video: Youtube

Zkamenělina vědce mátla celá desetiletí

Debata ohledně kategorizace Tullyho příšery se táhne už od jejího objevení v roce 1958. Tullimonstrum gregarium, jak zní jeho odborný název, představuje bizarní malé mořské zvíře, které žilo před 300 miliony lety. Na první fosilii tohoto živočicha narazil lovec zkamenělin Francis Tully v Mazon Creek Lagerstätte v Illinois. Od té doby našli odborníci mnoho dalších exemplářů. 

Na délku zvíře měřilo až 40 centimetrů, na ocase mělo ploutve podobné sépiím a oči mu vyčnívaly z hlavy na stopkách podobných hlemýžďovi, které jen místo směrem dopředu vyčnívaly do boků. Navíc mělo dlouhý tenký chobot, který zakončovala buď tlama plná zubů nebo drápy.

Díky své podivnosti a zřejmě měkkému tělu bylo pro vědce těžké zvláštního živočicha kategorizovat i na základní úrovni, neboť u žádné z fosilií nenašli kostěné struktury. To samo samo o sobě není určující, neboť chrupavčité kosti, které se u některých obratlovců vyskytují, by se do dnešního dne nezachovaly.

V roce 2016 přišla skupina vědců s hypotézou, že Tullyho příšera je obratlovec. Některé její znaky interpretovali jako rysy odpovídající strukturám nalezeným u bezčelistnatých chrupavčitých mořských obratlovců. Patří mezi ně například mihule či sliznatky, které jsou součástí skupiny kruhoústých. Pokud by tato hypotéza byla pravdivá, výzkumníci by našli chybějící článek v evoluci obratlovců. 

Jiní vědci ovšem argumentovali, že tato pozorování nejsou jednoznačná. V posledních letech odborníci publikovali studie z obou stran tábora. Zdá se ovšem, že nový výzkum týmu z Tokijské a Nagojské univerzity tuto debatu možná konečně ukončil, informoval web časopisu SciTechDaily.

| Video: Youtube

Vědci se zaměřili na údajné znaky obratlovců

Tým studoval více než 150 zkamenělých Tullyho příšer a přes 70 dalších různých živočišných fosilií z Mazon Creeku. Pomocí 3D laserového skeneru vytvořili jejich barevné trojrozměrné mapy, na kterých mohli právě pomocí barev pozorovat drobné nerovnosti povrchu.

Zaměřili se na pečlivé prozkoumání struktur, které vědci v roce 2016 označili za podobné těm, které je možné pozorovat u obratlovců. Soustředili se hlavně na znaky, které tehdy výzkumníci interpretovali jako myomery neboli bloky kosterní svalové tkáně, trojlaločný mozek, chrupavky a paprsky ploutví.

Výsledná data ovšem ukázala, že žádný z pozorovaných znaků není, čím se zdál. To, co dříve výzkumníci interpretovali jako myomery, se zřetelně lišilo od struktur nalezených u obratlovců. Mozek, žaberní vaky, chrupavky a ploutevní paprsky, které by byly obratlovcům podobné, pak zcela chyběly, uvedl server ScienceAlert.

Přestože jsou vědci na základě této studie přesvědčeni, že Tullyho příšera patří mezi bezobratlé, jejich dalším krokem bude určit, do jaké skupiny organismů patří. Zda vypadala spíše jako ryba nebo jako červ, hlemýžď či plž, ukážou až budoucí výzkumy.

Mazon Creek je jedním z mála míst na světě, kde byly perfektní podmínky pro to, aby se měkcí tvorové dokonale otiskli do mořského bahna dříve, než se stihli rozpadnout. „Výzkum zkamenělin z Mazon Creeku je důležitý, protože poskytuje paleontologické důkazy, které nelze získat z jiných lokalit. Je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom získali důležité poznatky pro pochopení evoluční historie života,“ sdělil Mikami.