Muž s mozkovým čipem od společnosti Neuralink pomocí myšlenek ovládal počítač. Na nově zveřejněném videu devětadvacetiletý Noland Arbaugh telepaticky pohybuje kurzorem myši i hraje šachovou partii. „V podstatě to je jako používat Sílu,“ vysvětlil Arbaugh s odkazem na Hvězdné války.
Podle serveru PC Mag taky uvedl, že při testování zkoušel hrát i náročnou strategickou hru Civilization VI. Hraním strávil zhruba osm hodin, než bylo nutné implantát bezdrátově nabít.
Celé video s mužem, který díky mozkovému čipu telepaticky ovládá počítač:
Technologii zvanou Telepathy, kterou vyrábí neurotechnologická firma miliardáře Elona Muska, si mladý Američan nechal do hlavy vložit letos v lednu. „Operace proběhla v pořádku. Z nemocnice mě propustili o den později. Nemám žádné kognitivní poruchy,“ řekl na záběrech Arbaugh, který je po nehodě při potápění několik let ochrnutý od ramen k chodidlům.
Drahá a omezená technologie
Společnost Neuralink plánuje v následujících letech provést desítky až stovky experimentálních implantací čipů do mozku, při kterých bude pozorovat nejen účinnost, ale i bezpečnost. Podle časopisu Fortune však po úspěšném testování, které má trvat minimálně do roku 2027, bude potřeba získat povolení od amerických i evropských úřadů, aby bylo možné nabízet operace široké veřejnosti.
Momentálně vědci provádí výzkum ve Spojených státech amerických a Kanadě na dobrovolnících starších osmnácti let, kteří trpí ochrnutím všech nebo dvou končetin, mají amputované ruce či nohy, ztratili zrak, sluch, nebo nemohou mluvit.
Člověk bude v kontaktu s umělou inteligencí stále častěji:
Implantace čipů je drahá. Podle agentury Bloomberg stojí operace 10 500 dolarů (zhruba 244 tisíc korun). Experti se domnívají, že náklady pojišťoven cenu ještě zvýší až na 40 tisíc dolarů (asi 934 tisíc korun).
Jak funguje Neuralink
Počítačový čip o velikosti mince je propojený s mozkem prostřednictvím řady mikrovláken. Ta se pomocí elektrod připojují k určitým oblastem mozku, a tak mohou číst signály neuronů, což je způsob, jakým centrální orgán komunikuje s ostatními částmi lidského těla. V případě Telephaty čip zaznamenává a bezdrátově vysílá data mozkových signálů do počítačové aplikace, která je promění v akci.
Ovládání elektronických zařízení myšlenkami má být prvním krokem. Společnost Neuralink uvedla, že v budoucnu chce mozkovými implantáty pomoci lidem s omezeným zrakem, motorickými funkcemi i mluvením.
Dalším projektem Neuralinku má být umožnění slepým lidem znovu vidět:
Elon Musk podle serveru Business Insider věří, že zařízení rovněž pomůže s léčbou obezity, deprese i autismu. Kritici však oponují, že autismus je vrozená porucha vývoje sociální interakce a komunikace, nikoliv problém, který by bylo možné odstranit. Podle The Economic Times je miliardářovou vizí i zlepšení paměti.
Dlouhodobým cílem je taky symbióza člověka s umělou inteligencí. Podle BBC má Neuralink umožnit interpretovat signály přicházející z mozku s mnohem větší přesností. Lidé by měli umět komunikovat s počítači a dalšími elektronickými zařízeními na dosud nepochopitelné úrovni. „Surfování na internetu nebo objednávka jídla proběhnou rychlostí myšlenky,“ uvedl Musk. V minulosti uvažoval i o možnosti ukládání a přehrávání vzpomínek, ačkoliv uznal, že to je už velká fikce.
Etické obavy
Muskův Neuralink čelí tvrdé konkurenci. Server The Conversation uvedl, že například australská společnost Synchron vyvinula technologii pomáhající ochrnutým lidem telepaticky ovládat tablety a chytré telefony.
Někteří odborníci se ale obávají, že takové prostředí může vyvolat etické problémy týkající se blaha pacientů. Podle The Conversation někteří prohlásili, že pokud by se něco nepovedlo, budou pacienti potřebovat dlouholetou podporu, která jim pomůže se vyrovnat s následky. Neuralink bude rovněž muset zajistit, že zařízení nepřestane fungovat. Server připomněl případ z roku 2022, kdy po zkrachování společnosti Second Sight Medical Product zůstalo 350 lidí po celém světě se zastaralými sítnicovými implantáty k léčbě slepoty, kteří neměli možnost je odstranit.
Jak funguje mozkový čip od Neuralink:
Experti jsou taky skeptičtí k vizi vzniku „kyborgů“. „Skutečně byste riskovali operaci mozku kvůli tomu, abyste si myšlenkou objednali pizzu?“ reagovala dle BBC specialistka na zdravotnické implantáty Anne Vanhoestenbergheová z King's College v Londýně. Dodala, že si nedokáže představit, kvůli které aplikaci by běžný uživatel podstoupil tak invazivní zákrok.
Umělá inteligence vyřešila záhadu:
Překážkou mohou být i odlišnosti lidí. „Mozek každého člověka je jiný. Nemůžete mít jeden čip pro všechny,“ řekl BBC neurovědec Dean Burnett z Cardiffské univerzity.
Všichni specialisté oslovení BBC se shodli, že použití této špičkové technologie v reálném životě je zatím vzdálené desítky let.
