Budoucnost vědy? Propojování a vědci musí mít tah na branku, říká Pavel Banáš

Pavel Banáš je fyzikální chemik, který získal své vzdělání na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde působí i profesně. Jaké je podle něj postavení českých univerzit ve světě nebo postavení humanitních věd ve 21. století? A co si můžeme představit pod pojmem „fyzikální chemik“?

„Fyzikální chemie je lehce mimo a dívá se na to, proč v chemii věci fungují, jak fungují,“ přiblížil Pavel Banáš jeho specializaci. S dovětkem, že díky tomuto oboru můžeme mít řadu nových materiálů nebo například medikamenty obsahující vylepšené částice, které se dostanou přesně tam, kam mají.

Prolétněte moderní budovou Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci:

Jako ředitel působí Pavel Banáš v rámci excelentního vědeckého centra při Univerzitě Palackého v Olomouci s názvem CATRIN (zkratka pro celý název Czech Advanced Technology and Research Institute – Český moderní institut pro technologie a výzkum, pozn. red.). Zde se snaží především o úspěšný výzkum a také publikování výstupů.

Budovat se musí postupně

„Univerzita Palackého se dá srovnat s institucemi jako je Cambridge University nebo třeba Princeton University. Důvodem, proč není tak populární, je to, že ty zahraniční univerzity, jako Harvard nebo Princeton, jsou špičkové opravdu v mnoha oborech. A také je zde určitá historická zátěž se stále viditelnou železnou oponou na mapě Evropy,“ zmínil Banáš v rozhovoru téma situace a rozvoje české vědy.

play_fill

Křičel jsem: polámu ti ruku, vzpomíná Petr Uličný. Hráči pak pomohli s pokutou

Společnost Podcast

Podle Pavla Banáše začal trend vývoje vědy v Česku již v 90. letech minulého století. „Česká republika si tehdy uvědomila, že by tu chtěla mít vysoké školy, které budou vědecky zaměřené,“ řekl. Nyní se tedy vysoké školství snaží o efekt dvou provázaných nádob, kterými jsou jak vzdělávání, tak věda a výzkum.

Klíč k cestě úspěšného vědce

V univerzitním prostředí je Pavel Banáš v neustálém kontaktu se studenty, kteří jsou podle něj opravdu různí. „Jsou zde studenti, jejichž vrcholem je diplomová práce, a vědě se nechtějí věnovat dál na vrcholové úrovni, což je dobře, protože přesně takové lidi společnost potřebuje,“ zmínil Banáš k tématu, kde chtěl vyjádřit, že právě zaměstnanci, věnující se svému oboru v práci, jsou důležití.

Pavel Banáš při vyhlašování cen festivalu Academia Film Olomouc:

A podle něj také rozhodně u budoucího úspěchu nezáleží pouze na vzdělání a inteligenci, ale také na spoustě dalších faktorech.

„Inteligence a vzdělání jsou nutné, nikoli však postačující ingredience pro budoucího vědce. Takový člověk musí mít i „tah na branku“, musí vědět, co chce, jít za tím, mít alespoň částečnou intuici a těchto ‚nevědeckých‘ vlastností, které by měl mít, je celá řada, aby mohl uspět,“ nechal se slyšet Banáš.

Umělá inteligence změní budoucnost. Nesmí sloužit jen bohatým, říká vědec Fořt

Česko Exkluzivně

Na druhou stranu se podle něj málokdy stane, že všechny tyto vlastnosti se snoubí v jednom člověku, a proto jsou často úspěšné vědecké týmy, kde se lidé doplňují. V takovém týmu podle Banáše potřebujete vizionáře, který myšlenku vymyslí. Poté člověka, který myšlenku rozvine a dodá jí detaily. A samozřejmě také lidi se zlatýma rukama, kteří tuto práci provedou fyzicky. Ať už v laboratoři nebo kdekoli jinde.

„V momentě, kdy bychom vědu dělali náhodně, tak to je věda, kterou bychom měli zabalit a věnovat se raději něčemu užitečnějšímu,“ zmínil Banáš k otázce o tom, že každý výzkum potřebuje především nosnou myšlenku.

close info Zdroj: Deník/Roman Štěpánek zoom_in Vědec, fyzik, chemik a manažer Pavel Banáš (vlevo) hostem Deníku s nadhledem

„Ve 21. století už těžko rozlišujeme například rozdíl mezi chemií a fyzikou, který se začal řešit ve století minulém. U nás na institutu máme týmy složené z chemiků, fyziků, někteří jsou inženýři… Multioborovost je zkrátka nutná. A právě v tomto století nás čeká výzva najít ten most k humanitním a sociálním vědám,“ nechal se slyšet Pavel Banáš k současně velmi řešené otázce o významu humanitních a sociálních věd.

S dovětkem, že propojení mezi těmito dvěma tábory věd je budoucností pro lidstvo. Skrze humanitní vědce se totiž výsledky přírodních věd podají společnosti srozumitelně. A také je tu samozřejmě etické hledisko, které řeší právě humanitní vědy.

Přibližování vědy veřejnosti:

Tento proces je podle Banáše v neustálém vývoji, jelikož se například hledá společný jazyk kmene a možnosti spolupráce. Tápe se však občas na obou stranách.

Přestože podle Pavla Banáše žijeme čím dál lépe, jsme také čím dál nemocnější a technologický pokrok nese spoustu dalších problémů a úskalí. Podle něj by se mělo na všechny tyto problémy nahlížet interdisciplinárně (multioborově – pozn. red.), protože to je výzva budoucnosti a jediná cesta. „Musíme se na to dívat i očima humanitního vědce, tedy ‚Co se stane, když…‘,“ zmínil.

Co se děje aktuálně

Pavel Banáš v rozhovoru také vysvětlil, kam směřuje momentálně výzkum v institutu CATRIN. V hlavním výzkumu vědeckého centra se chtějí zdejší výzkumníci zabývat tím, co se děje za nanotechnologiemi (technický obor, který se zabývá tvorbou a využíváním technologií v měřítku řádově nanometrů – 1 centimetr = 10000000 nanometrů, pozn. red.), které jsou veřejnosti známé jako populární obor posledních let.

Zmínil také, že je zde možnost otevření nové kapitoly nejen ve vývoji nových materiálů, ale také v jejich aplikaci v různých oborech.

Vědec, fyzikální chemik a ředitel vědecké instituce CATRIN Pavel Banáš:

Svatým grálem vědy je podle něj mít především nějakou vizi. „Pokud se nám podaří přijít s technologiemi, které mohou lidstvu pomoci, toto je ten pokrok, o který bychom měli usilovat,“ vyjádřil stěžejní myšlenku Pavel Banáš.

V závěru se s moderátorem Romanem Štěpánkem bavil také o osobních motivacích, jak se rozhodl stát vědcem, nebo o managementu vědy, který uplatňuje při své pozici. Více se dozvíte v samotném talkshow Deník s nadhledem.