Kliknutím zvětšítePřestože se přesné mechanismy této údajné infekce odborníci snaží stále objasnit, četné výzkumy naznačují, že původ Alzheimerovy choroby je mnohem složitější, než si vědci doposud mysleli. Převládající hypotéza pracuje s domněnkou, že za smrtícím šířením nemoci stojí chronické onemocnění dásní (parodontitida).
K tomuto závěru došel tým vědců v roce 2019 ve své studii, která naznačuje, že bakteriální viník, který může právě za Alzheimerovu nemoc, pochází z poněkud nečekané oblasti: z dutiny ústní.
Během tohoto výzkumu vedeného mikrobiologem z Louisvillské univerzity Janem Potempou vědci objevili v mozcích zemřelých pacientů Porphyromonas gingivalis. Jedná se o patogen, který stojí právě za onemocněním dásní. Způsobuje chronické otékání a může dokonce vést až k vypadávání zubů. Pacienti, na kterých prováděli výzkum, byli všichni před smrtí diagnostikováni s Alzheimerovou chorobou. Našli ho u 51 z 53 z nich.
Souvislost potvrdili na myších
Nestalo se poprvé, že by si vědci spojili problémy dutiny ústní a špatné kognitivní funkce v důsledku Alzheimera, ale výzkumný tým koordinovaný startupem Cortexyme nyní zašel ještě dál. V rámci již výše zmíněného výzkumu provedli samostatný experiment se vzorkem myší.
U hodavců vedla ústní infekce patogenem P. gingivalis k osídlení mozku bakteriemi. Společně s tím se zvýšila i tvorba amyloidu beta (Aβ), lepivých proteinů, které se běžně spojují s Alzheimerovou chorobou.
I přes to, že vědci netvrdili, že našli definitivní důkaz souvislosti patogenu s Azheimerovou nemocí, bylo zřejmé, že je podle nich tento směr ten správný pro budoucí studie. „Infekční látky byly do vývoje a progrese Alzheimerovy choroby zapojeny již dříve, ale důkazy o příčinné souvislosti nebyly přesvědčivé. Nyní máme poprvé solidní důkaz,“ uvedl hlavní vědec Stephen Domini.
Vědci možná zjistili, jak předvídat výskyt nemoci
Tým také kromě P. gingivalis identifikoval v mozku zemřelých pacientů toxické enzymy zvané gingipainy, které vylučuje bakterie nacházející se u lidí s Alzheimerem. Tyto bakterie také souvisejí hned se dvěma samostatnými indikátory nemoci. S proteinem tau a polypeptidem zvaným ubikvitin.
Ještě přesvědčivější ovšem je, že vědci identifikovali tyto toxické gingipainy v mozcích mrtvých lidí, kteří Alzheimerovou chorobou nikdy netrpěli, uvádí web ScienceAlert.
Důležité na tom je, že i přes to, že doposud vědci věděli, že se u pacientů s Alzheimerovou nemocí vyskytuje patogen způsobující onemocnění dásní, nebyli si jistí, proč tomu tak je. Nevěděli, zda problémy s dásněmi nemoc způsobují či jestli demence vede ke špatné péči o ústní dutinu.
Skutečnost, že se nízké hladiny gingipainů vyskytovaly i u lidí, u nichž nikdy chorobu nediagnostikovali naznačuje, že by se u nich tato nemoc mohla v budoucnosti vyvinout. „Náš nález gingipainových antigenů v mozcích jedinců s Alzheimerem a i těch s nemocí, ale bez výskytu demence, svědčí o tom, že infekce mozku P. gingivalis není důsledkem špatné zubní péče po nástupu demence,“ vysvětlili autoři studie.
Infekce dásní není podle nich ani důsledkem pozdního stadia onemocnění. „Je počátečním příznakem, který může vysvětlit chování a vývoj nemoci u jedinců středního věku před poklesem kognitivních funkcí,“ doplnili.
Vědci vědí, jak na omezení příznaků Alzheimera
Dále se také ukázalo, že sloučenina COR388, kterou společnost Cortexyme vyvinula, dokáže v myších snížit bakteriální zátěž infikovaného mozku a zároveň snížit i produkci amyloidu beta a zmenšit neurozánět.
Na to, co o potvrzené souvislosti odhalí další výzkum, si bude muset svět ještě chvíli počkat. Vědecká komunita je ovšem optimistická. „Ačkoliv již více než 15 let neexistuje žádná nová léčba demence, je důležité, abychom v boji s nemocí, jako je tato, otestovali co největší množství přístupů,“ okomentoval v tiskové zprávě hlavní vědec David Reynolds ze společnosti Alzheimer's Research.
Odborníci už látku testují na lidech
Společnost Cortexyme již dokončila první fázi testování, zda je sloučenina COR388 pro lidi bezpečná, uvádí stanice CNN. Devíti pacientům s Alzheimerovou chorobou vědci podávali různé dávky sloučeniny po dobu 28 dnů. Všech devět pacientů poté vykazovalo při plnění několika kognitivních testů lepší výsledky než druhá skupina, která přípravek nedostávala.
V současnosti probíhá druhá fáze výzkumu, kdy odborníci testují sloučeninu na 573 dobrovolnících, kteří mají diagnostikovanou lehkou či středně těžkou formu nemoci. Tato fáze by měla trvat 48 týdnů. Vědci budou po jejím skončení sledovat stav dobrovolníků ještě dalších šest týdnů.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
