Aneta Vignerová po rozchodu s Kolečkem: Dělám vše pro to, aby byl syn v pohodě

Už jste v sobě rozchod definitivně uzavřela?
Myslím, že jsem to definitivně neuzavřela já, uzavřelo se to už dávno a trochu beze mě. To je jedna věc. A druhá věc je, že se jde dál, nic jiného nezbývá, než aby člověk žil realitou a přítomností a dělal vše pro to, aby byl malý v pohodě. Vzhledem k tomu, že máme Jiříka, tak to bude ještě těžký, ale někdy si říkám, že je lepší, když se to stane ve věku, ve kterém je, než když tomu to dítě rozumí a prožívá to. Jiřík je boží, vídá se s tátou a vždycky se s ním vídat bude, na tom se určitě nic nezmění, rodiče by měli být na výchovu dva. A když budeme normální, což si myslím, že jsme, bude to v pořádku.

Na co sbalil manžel Danu Morávkovou? Na to, s čím hned po svatbě skončil

Jak se vypořádáváte s nepříjemnými věcmi v životě? Píšete si deník?
Jsem celkem realista. Žiju okamžikem, v přítomnosti, a věci řeším ne že systematicky, ale tak jak přicházejí. Nejsem v pozici, že bych se z něčeho potřebovala vypisovat, vymalovávat apod., ale samozřejmě chápu, že je to určitá terapie, která může být pro někoho velmi příjemná. Mě ve všech strastech i dalších věcech maximálně podporuje můj syn, který je mi velkou oporou. Myslím, že kdyby se dva lidi rozešli a neměli to dítě, je to úplně o něčem jiném než u nás s Petrem. Ale jak jsou ve vztahu děti, je to vždycky citlivější.

Aneta VignerováZdroj: Se svolením Anety Vignerové/Petr Kozlík

Čekají vás pětatřicetiny, jste vůbec v náladě je slavit?
Určitě je slavit budu. Pozvala jsem pár přátel z Havířova, lidi, které mám ráda a kteří mi teď v těžkých situacích dost pomohli. Rodina, přátelé… Myslím, že těch pětatřicet let stojí za to oslavit. Něco jsem během nich pracovně dokázala, stala se maminkou, a navíc ten poslední rok byl jako uragán, takže si to i trochu zasloužím být mezi přáteli, aby mě trochu pohladili a dodali mi zase novou energii. Moc se na to těším, určitě se o to nechci ochudit.

Už víte, kde to budete slavit?
Budeme to slavit asi u mě doma v Praze.

Leoně Machálkové začala nová životní etapa, oprašuje kvůli tomu i italštinu

Neuvažovala jste o návratu do Havířova?
To není tak úplně možné kvůli různým závazkům, které v Praze mám. Navíc jsem tady od doby, kdy jsem byla v soutěži Elite. To mi bylo asi čtrnáct let. Funguju tu už jednadvacet let, což je dlouho. Nastěhovala jsem se sem, když mi bylo devatenáct a vytvořila si tu zázemí. Mám tu nejen práci, ale i kamarády a sourozence. Jediný, kdo tu není, je máma, která zůstala v Havířově. Ale třeba se to i u ní do budoucna změní. Já tam určitě plány nemám. Oblíbila jsem si to v Praze, i Jiříček se tu narodil.

Ani do zahraničí vás to neláká?
Ne. Neřeknu na direct booking, když jsou reklamy na dva tři dny, ale s dítětem už ne. Myslím, že se dá hezky fungovat i v Česku.