Výstava se koná pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause a vernisáže 15. června se zúčastní Thomas Messer, dlouholetý ředitel Muzea Solomona R. Guggenheima v New Yorku. Výstavu doplní fotografie Báry Šlapetové pořízené během konání výstavy Františka Kupky v Kambodži.

S jakými ambicemi jste přijal nabídku Miroslava Brýdla, bývalého starosty Litomyšle a ředitele operního festivalu Jan Pikny?

S nulovým rozpočtem udělat světovou výstavu.Amyslím, že se to povedlo. Podařilo se vystavit kolekci 54 prací FrantiškaKupky Člověk a zeměu příležitosti padesátého výročí Mistrova úmrtí, která bude doplněna osmi zastaveními v Asii a České republice. Cyklus instalujeme v nových prostorách Josefa Pleskota v zámeckém pivovaru. Bez razantního vstupu velkého mecenáše, a to Komerční banky, která otevřela dveře, by výstavy byly nereálné.

Na výtvarné Litomyšli představíte rovněž znovuobjevené dílo Václava Boštíka, rodáka z Horního Újezdu. Čím je opona významná, že se objevila na Smetanově výtvarné Litomyšli?

Je to mistrovské dílo namalované v roce 1937. Dalo impulz Václavu Boštíkovi k jeho další tvorbě. Opona byla v nedůstojných podmínkách uložena na půdě orlovny v Poříčí, kde ji objevil shodou okolností galerista Zdeněk Sklenář. S velkýmmecenášem umění, společností Vítkovice, mohl přestavit oponu v loňském roce na Staroměstské radnici.Vrámci třetí Smetanovy výtvarné Litomyšle se na krátkou dobu opona vrací do blízkostí místa svého vzniku. Společně s ní budou vystaveny další skvostné obrazy Václava Boštíka. Václav Boštík není jediným regionálním umělcem světového významu, který se objevuje letos v Litomyšli.

Představí se i syn Olbrama Zoubka nebo malíř Jan Honsa. Je to náhoda, nebo záměr?

Záměr. V Klášterních zahradách je pět plastik Olbrama Zoubka. Návštěvníkům jsme chtěli ukázat, že rodinná tradice u Zoubků funguje a že syn se vrací ke svému otci. Spojení práce táty a synanám přišlo jako zajímavý koncept. Jan Honsa, krajinář, svérázný umělec, žil na začátku století. Narodil se v Tisové a zemřel v Poličce. Představení tohoto Mařákovce doplňuje obecné povědomí veřejnosti o mistrech, kteří žili v našem bezprostředním okolí.