„Už moje prababička ale hlavně babička Marie byla úžasná kuchařka, cukrářka a perníkářka, která dělala i kompletní svatby na klíč. Po ní to převzal můj tatínek, který byl velice šikovný a na co sáhl, to mu šlo. Prošel celou republiku, všude se něco naučil, a nakonec skončil v Pardubicích, u perníku. Jeho koníčkem byla malba, což přenesl právě na perník. Maminka se u tatínka vyučila. Snažili se udržet staré perníkářské řemeslo. Vyrůstal jsem ve sladkém prostředí, a tak mi to nedalo a s rodiči jsem také začal péci a malovat perník,“ přibližuje Pavel Janoš dlouhou rodinnou historii.

Václav Šmerda vařil i pro řadu slavných strávníků, jsou mezi nimi i tři čeští prezidenti. Na snímku s Václavem Klausem
Mistr kuchař vařil prezidentům i králi. Jídlo musí mít smysl, říká Václav Šmerda

Josef Janoš, tatínek současného majitele, se cukrářskému řemeslu vyučil ve čtyřicátých letech u Josefa Bímy v Kroměříži. Po vojenské službě nastoupil do perníkářské firmy Jana Langa v Pardubicích, nejprve jako tovaryš, později vedení podniku převzal. V roce 1958 byl svazem družstev pověřený výrobou velkého perníkového srdce na Světovou výstavu Expo v Bruselu. Pracoval na něm řadu dnů dlouho do noci. A výsledek stál za to. Perníkové srdce sklidilo úspěch a zaujalo dokonce i belgickou královnu.

Soukromě podnikat začal tatínek Pavla Janoše už v roce 1987. Spolu s manželkou Věrou, která byla rovněž cukrářka, si s povolením národního výboru zařídili a vybavili malou dílnu na výrobu perníku. Zájem byl velký, a tak jim s výrobou a zdobením pomáhali i synové, kteří se tak od rodičů jejich umění postupně učili.

Sladký dar pro princeznu i kosmonauta

V roce 1991 se Pavel Janoš rozhodl v rodinné tradici pokračovat a společně s rodiči vybudovali cukrářskou výrobnu. O dva roky později při ní otevřeli i maloobchodní prodejnu, ve které byl hlavním sortimentem perník. K odbornosti a preciznosti svého tatínka přidal Pavel Janoš výtvarné nadání a s vervou navázal na tradici, do které vnášel moderní pojetí, nové výrobky a vzory. A pustil se i do netradičních zakázek.

„Dělal jsem větrný mlýn s dřevěnými lopatkami z perníku nebo pro britskou princeznu Annu chaloupku s královskou korunou, která měla oddělávací střechu a uvnitř byla šperkovnice. Rád vzpomínám i na velké srdce k tátovu životnímu jubileu. Dřív mě velmi lákaly obrázky Josefa Lady. Česká krajina a perník k sobě prostě jdou,“ popisuje Janoš.

Pardubický král perníku Pavel JanošPardubický král perníku Pavel JanošZdroj: se svolením Pavla Janoše

Hodně se, podle svých slov, natrápil u výroby perníkového Tančícího domu v Praze. „Má několik vrstev a okna jsou vystouplá z fasády, bylo to hodně těžké. Hezké vzpomínky mám na amerického kosmonauta Feustela, který letěl do vesmíru s Krtečkem. Oni perník v té části Ameriky vůbec neznají, a tak se chtěli přijet podívat, co to vůbec je. Udělal jsem velký raketoplán na stojanu, ale bohužel si ho nemohli vzít do letadla, takže ho v poslední den návštěvy věnovali Václavu Havlovi,“ vzpomíná Král perníku.

Šéfkuchař Pavel Pospíšil
Nešvar české gastronomie? Okrádání lidí, říká první Čech s michelinskou hvězdou

Inspirací je Pavlu Janošovi příroda. Rád totiž jezdí na kole krajinou. Samozřejmě s perníkem v batůžku. „Říkám tomu perník poslední záchrany, což je jen neozdobený korpus, ten můžu vozit v batohu nebo v autě celý rok, a když bych ztroskotal na pustém ostrově, tak ho vyndám a sním, čímž si zachráním život. Perník pořád miluju, ten se nepřejí. Stává se mi, že mi lidé říkají, že voním perníkem. Když se člověk u perníku pohybuje, tak se jím celý navoní,“ uzavírá Král perníku.