Nebezpečí požáru uvnitř komínů je aktuální především u spotřebičů na tuhá paliva. Při provozu, který není zcela v pořádku (vlivem špatného stavu komína nebo kouřovodu, špatné kvality tuhých paliv), se na vnitřní straně komínové vložky může velmi rychle utvořit povlak sazí, které tvoří téměř čistý uhlík. Intenzita usazování, výška usazených sazí a nebezpečí vznícení sazí závisí na způsobu a druhu topení v kamnech na tuhá paliva.

Při vyhoření sazí vznikají uvnitř komína teploty přes 1000 °C. Kvůli vysoké teplotě se pak mohou vznítit další hořlavé látky v blízkosti komína, těleso komína může prasknout, a i když nezpůsobí požár, spaliny mohou nic netušící obyvatele otrávit. Čištění spalinové cesty, tedy komína, může provádět majitel domu sám, a to minimálně třikrát ročně v případě komínu, do kterého jsou zapojeny spotřebiče na tuhá nebo kapalná paliva s výkonem do 50 kW.

V případě plynných paliv budou provozovatelé povinni čistit nebo kontrolovat spalinové cesty pouze jednou ročně bez ohledu na výkon připojeného spotřebiče. Kontrolu komínů pak vždy musí provádět odborně způsobilá osoba, a to jedenkrát ročně. Stejně tak revizi komína musí provádět odborně způsobilá osoba, která je navíc revizním technikem či specialistou bezpečnosti práce.

Hořící saze lze hasit pouze suchým pískem, protože při použití vody by se mohl komín roztrhnout. Voda vlitá do rozpáleného komínového tělesa tvoří páru, která se rozpíná a jelikož nemá v omezeném prostoru komínového tělesa kam uniknout, dojde k výbuchu a popraskání zdiva. Vždy je vhodné volat hasiče a požár sazí nepodceňovat. Při snaze požár uhasit bez ochranných prostředků může dojít k těžkému zranění. Při otevření komínových dvířek hrozí sesutí hořících sazí do okolního prostoru, při práci na střeše zase hrozí riziko úrazu popálení od vylétávajících jisker.

Vendula Horáková,
tisková mluvčí Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje