Dny se krátí, slunce už nemá takovou sílu, ale pořád nás dokáže krásně zahřát a dodat nám potřebný vitamin D. Stromy i keře se pomalu probarvují a dozrávají na nich nejrůznější plody. Podzimní příroda je pastva pro oči a potěcha pro duši. Procházka loukami i lesem nám tak jen prospěje.

Vždy se vyplatí vzít s sebou košík, plátěný pytlík nebo papírovou tašku a kus té přírody si donést domů. A pak ochutnat a taky zpracovat na zimní dny. Jako to dělali naši předci…

Lepší než pomeranč

Co bychom určitě neměli přejít bez povšimnutí, jsou šípky. „Patří k nejzdravějším plodům podzimu. Kromě zdravotních benefitů vnímám jako důležitou i lokálnost. Šípky nám dozrávají právě v období, kdy je naše tělo vítá,“ říká bylinářka a aromaterapeutka Linda Mahelová.

Na jejích webech www.lindamahelova.cz, www.provonenyden.cz a www.mujbylinkovydiar.cz najdeme mnoho rad ohledně účinků a sběru všemožných rostlin a plodů. Své znalosti a zkušenosti předává také v e-boocích, na on-line kurzech, občas pořádá setkání naživo.

Růže s výraznými šípky jsou vhodné i k výsadbě po obvodu větších ovocných sadů, kde poskytují úkryt i možnost zahnízdění užitečnému drobnému ptactvu
Kouzla a zajímavosti šípků růží

Jak vysvětluje, na podzim jsou šípky vynikajícím zdrojem řady vitaminů a minerálních látek. Uvádí se, že ve 100 g těchto malých červených plodů je 740 mg vitaminu C, což je téměř 15krát víc než ve stejném množství pomerančů! „Podporují imunitu, mají močopudné a protizánětlivé účinky, posilují vazivové a kloubní tkáně. Užíváme je nejčastěji při virových onemocněních, vyčerpání organismu, nachlazení a rekonvalescenci,“ vypočítává jejich přínos.

Abychom maximálně využili vitamin C, doporučuje bylinářka připravit si šípky s medem . „Vlivem vyšších teplot totiž dochází u vitaminu C k degradaci, avšak šípky s medem nevaříme, tudíž je zachován,“ dodává.

A až přijdou první mrazíky, lze jíst šípky přímo z keříku. Vlivem nízké teploty změknou a my můžeme labužnicky vymáčknout dužninu rovnou do úst.

Džem, polévka i pleťový olej

S plodem růže si můžeme dál různě „pohrávat“. Využít se dá téměř na vše. Nejčastěji ho asi konzumujeme ve formě čaje, je součástí i mnoha kupovaných směsí.

„Šípky suším na čaj, používám je často v kombinaci s jablíčky či hruškami na výrobu pyré, pergamenů, kvašených nápojů a octů. Mé malé divoženky – tak říkám dcerám – se jimi rády zdobí a navlékají je s hložinkami na šňůrku,“ nabízí inspiraci Anna Pačevová, která se svým mužem vede web www.mygreenovi.cz.

„S vášní kouzlíme v kuchyni z darů přírody. Je to divoké, výživné a naprosto osvobozující,“ píšou v jeho úvodu. Zájemcům nabízejí on-line kurzy, mj. i ten, v němž ukazují, jak jednoduše a hravě zpracovat a uchovat dary pozdního léta a podzimu bez rafinovaného cukru a zbytečné chemie.

Výluh z heřmánku
Zahrada bez chemie? Vyrobte si vlastní ochranu proti škůdcům

Veronika Poláčková, autorka webu příznačně nazvaného www.zijemehomemade.cz, vyrábí také čaj (z čerstvých plodů, ale některé usuší pro pozdější použití až do další sezony), ovšem také džem, sirup a pleťový olej na celé tělo. „Letos bych chtěla vyzkoušet i švédskou polévku ze šípků zvanou nyponsoppa,“ plánuje.

Dobré je, že se nikdo šípku bát nemusí. „Obecně nejsou kontraindikace známy, ale cítím jako důležité, abychom se při užívání bylin naučili vnímat své tělo,“ nabádá Linda Mahelová k tomu, abychom něco nejedli, nepili nebo nedělali jen proto, že tak činí ostatní nebo že to píšou v časopise. „Tělo nám samo dobře napoví, pokud ho umíme poslouchat, co a v jakém dávkování je dobré konkrétně pro nás. To platí nejen při konzumaci šípků, ale bylin a jídla obecně.“

Zahrajte si na mlynáře

Duby, buky a jírovce jsou téměř všude. Když přijde čas dozrávání jejich plodů, je země posetá žaludy, bukvicemi a kaštany. Děti je nadšeně sbírají a vyrábějí z nich figurky a podzimní dekorace, případně je sbírají jako krmi pro zvířata. Ale ony se dají využít i v naší kuchyni!

Benefit pro nové předplatitele:
e-kniha Zázračné Česko v PDF podobě
(v případě koupi předplatného na 3 a 12 měsíců)

Ze žaludů, které jsou bohaté na draslík, hořčík, železo a vitaminy A, E i B, se dá vyrobit mouka. Naši předci ji běžně mleli například během válek či neúrody. Před pár lety to zkusila i Veronika Poláčková a teď už ji vyrábí pravidelně. „Na využití žaludů v kuchyni jsem narazila při sledování mého oblíbeného seriálu Živí mrtví, kdy jedna z hlavních postav pekla sušenky ze žaludů a řepy.

Vypadaly nádherně, a tak jsem se pustila do hledání. Receptů je opravdu pomálu, ale když jsem se dočetla, že mouka se používá stejně jako kaštanová a jak se vyrábí, nebyly už recepty třeba,“ vypráví s tím, že mouka ze žaludů (i jedlých plodů kaštanovníku) je bezlepková.

Ájurvéda
Ájurvéda pomáhá od stresu, člověk ale musí počítat se změnou životního stylu

Není to nic složitého, jen je dobré vědět, že se budou lépe loupat, pokud je ponecháme na chladném místě, aby slupka trochu změkla. Pak je důkladně promyjeme v teplé vodě, překrájíme, povaříme, opět řádně propláchneme a můžeme sušit. A už zbývá jen je namlít. Proplachování a vaření je zbaví hořké až trpké chuti, kterou způsobuje tříslovina tanin.

Mouku si vyrábí i Anna Pačevová a používá ji pak na pečení koláčů, buchet, chleba, ale rovněž do polévky. Ze žaludů doma vyrábějí také alternativu kávy bez kofeinu. To doporučuje i Linda Mahelová, postup je snadný: po usušení plody (kromě žaludů lze použít i bukvice) upražíme.

Jedny na mast, druhé do trouby

Kaštany jsou symbolem podzimu. Lesklá hnědá semena všudypřítomného jírovce maďala se po staletí používala v lidovém léčitelství jako lék proti revmatismu, křečovým žilám, bolestem zad, nachlazení i na zvýšení plodnosti. Naši předci je nosili při sobě, neboť tak údajně chrání proti bolestem kyčlí a kolenou.

Mnutí kaštanů v dlaních má být zbraň proti revmatismu. A podle lidové tradice jsou symbolem plodnosti: ženy, které se snaží otěhotnět, by měly nosit 9 kaštanů stále při sobě, nejlépe v dolní části těla. V období klimakteria se doporučuje mít u sebe i tři sáčky, každý s 15 kaštany.

Linda Mahelová z kaštanů vyrábí tinkturu nebo oleje, které se používají zevně na ošetření křečových žil. Najít se ale dají i recepty na výrobu šamponu, pleťové masky nebo pracího mýdla.

Prorazil se sušenými červíky. Byl jsem outsider, říká úspěšný podnikatel Libor Sloupenský (na snímku).
Budeme za dvacet let jíst steaky z 3D tiskárny?

Jedlé kaštany, což jsou plody kaštanovníku setého, nabízejí spoustu možností. Anna Pačevová je jednoduše peče v troubě. „Je to velká dobrota. Skvělá je z nich také polévka,“ usmívá se.

A Veronika Poláčková přidává další tipy. Kaštanová mouka (vyrábí se podobně jako žaludová), sušenky, pomazánka… Jen si musíme dát pozor, abychom opravdu použili kaštany jedlé. Od těch klasických, po jejichž požití by nám bylo špatně, se liší na první pohled. Slupka má dlouhé štětiny a uvnitř jsou dvě až tři semena, která jsou malá, zploštělá a trojúhelníkového tvaru.

Zpracovat se dá všechno

Během procházky taky velmi často narazíme na hloh. Jeho plody mají podle Lindy Mahelové příznivý vliv na činnost srdce a cév. Ideální využití je ve formě likéru nebo tinktury. Anna Pačevová přidává hložinky podobně jako šípky do pergamenů, pyré, marmelád a kvašených nápojů.

Můžeme ale nasbírat a pak využít vlastně cokoli. „Podzim je na plody opravdu bohatý. Divoké plody používám velmi často na výrobu marmelád, ovocných pyré, ovocných pergamenů, octů, do kvašené zeleniny a také mých milovaných Divokých nápojů, což jsou kvašené i nekvašené nápoje vyrobené z bylin a jiných darů přírody,“ líčí Anna Pačevová.

Co všechno ještě sbírá? „Jeřabiny, plody kdoulovce, plané trnky, dále řebříček, jitrocel, listy pampelišky, ptačinec, sedmikrásku, svízel, a ještě by se jich asi pár našlo…“

Permakulturní zahrada
Permakultura aneb Návrat k přírodě

Veronika Poláčková také sebere kdeco. Z černého bezu vyrábí sirup, limonádu, ocet, nanuky, želé bonbony. „Z vyrobeného sirupu pak dělám smoothies, přidávám ho do kaší, džusů apod. Pak ještě upeču nějaký koláč. Také si část bobulí nasuším.“ Stejně tak z rakytníku dělá sirup, čaj, džem, marmeládu.

Týdeník Květy
zpravodajsko-společenský týdeník pro celou rodinu
Víme, co se děje kolem vás. Týdeník Květy přináší klíčové informace, podrobné analýzy, rozebírá aktuální témata, objevuje nové fenomény a trendy, analyzuje spotřebitelské problémy, přináší zajímavé události i profily a rozhovory s osobnostmi z domova i ze světa. Součástí časopisu je vložený týdeník TV magazín s TV programem. Titul je určen pro aktivní rodinu – jde vlastně o jakéhosi rodinného zpravodajského průvodce současným světem.

„Dále nesmí chybět rakytníkový med a olej. Aronii nejčastěji nasuším a po celý rok si z ní připravuji čaj. Část také zamrazím a pak přidávám pár kuliček do smoothies. Dá se z ní udělat i džem, ale kvůli její výrazné chuti je lepší ho nastavit jiným ovocem, například jablky,“ radí ze své zkušenosti a připomíná, že ani vlašské či lískové ořechy nemusíme pořizovat jen draze v obchodě.

„Každý rok si chodíme nasbírat do okolí vlašské ořechy. Několik sklenic si schovám do mrazáku, abych měla do cukroví. Tam se mi na ně nedostanou moli, a také nežluknou. Ze skořápek pak dělám plovoucí lodičky (svíčky), abychom si je mohli o Vánocích zapálit a sledovat, jak plují na vodě. Když mám ořechů dost, udělám i ořechové máslo. Používám ho na přípravu náplní nebo různých nepečených dezertů.“

Z lískových oříšků se dá připravit domácí nutella, „mléko“, mladá žena ráda vyrábí i domácí čokoládu s lískovými ořechy – krátce opečené ořechy nasype na pečicí papír a zaleje mléčnou nebo hořkou čokoládou.

Co vás cvrnkne do nosu

Stačí jen vyrazit ven a mít oči otevřené. A být připraven a náležitě vybaven. „Často se mi stávalo, že jsem někde šla nebo jela na kole a objevila strom plný plodů, které jsem si chtěla nasbírat. Bohužel jsem u sebe neměla nic, do čeho bych plody dala. Od té doby u sebe neustále nosím několik látkových sáčků na pečivo. Jsou lehoučké a po složení nezaberou skoro žádné místo,“ radí Veronika Poláčková.

Pokud budeme chtít využít ještě více zdravotních přínosů darů podzimní přírody, můžeme svou pozornost po vzoru Lindy Mahelové obrátit i k zemi a vydloubat kořeny bylin. „Jsou nositelem intenzivní léčivé síly, což naše tělo jistě ocení. Třeba třapatkový kořen, známý také pod názvem echinacea, pomáhá zvyšovat obranyschopnost organismu.

Šípky v medu
Přírodní podzimní recepty. Chutnají skvěle a posílí imunitu

Pampeliškový kořen zase napomáhá přirozené očistě těla. Má blahodárný vliv na játra a žlučník, což pocítíme nejen na zlepšení trávení, ale i na stavu pokožky. Často také sbírám kořeny lopuchu,“ osvětluje bylinářka, která je používá ve formě oleje, tinktury, odvaru nebo chutného a zdravého pokrmu. Z kořene kostivalu zase nejčastěji vyrábí hojivou mast. „Sběr kořenů bylin je příjemnou příležitostí, jak se propojit s energií podzimu a naladit na ztišení přírody,“ říká.

Podobně mluví i Anna Pačevová, když odpovídá na otázku, zda má nějaké „vychytávky“: „Ty největší už dávno máme: smysly, kterými můžeme vnímat krásu kolem nás. Stačí se jen zastavit a pozorovat, vnímat. Nechat v sobě rozehrát radost a vášeň, tvořit tak, jak nám říká srdce,“ formuluje svůj pohled s tím, že nejjednodušší je vzít košík a vyrazit ven, na procházku.

„Nechat se unášet podzimní krajinou. Cestou si nasbírat trochu šípků nebo hložinek a přidat pro začátek třeba malou hrstečku do marmelády nebo povidel. Začít jednoduše.“

Rady a tipy

■ Šípková růže je plevel, který se rychle rozrůstá a dokáže zahradu vyloženě zamořit. Je třeba ji pravidelně a často zastřihávat.

■ Bylinářka Linda Mahelová doporučuje připravit čaj z usušených šípků den dopředu. Šípky zalejeme studenou vodou a necháme přes noc vyluhovat. Druhý den přivedeme k varu a odstavíme. Necháme vyluhovat ještě 10 minut a přecedíme.

■ Veronika Poláčková upozorňuje na důležitost teploty sušení plodů. Pokud to přeženeme, bude výsledek tvrdý a bez chuti. Při nižších teplotách se navíc zachová maximum výživných látek (do 42 °C se dokonce jedná o raw kvalitu).

■ Šípky trumfnou v obsahu vitaminu C i pomeranče! Nejlepší je vyrazit na ně za suchého a slunného počasí.