V průměru východočeští farmáři sklidili z jednoho hektaru o 25 procent víc, a například u jarní pšenice jsou výnosy oproti loňsku vyšší o celou polovinu. Jedinou plodinou, u níž nepatrně klesly, je žito.

„Letošní sklizeň je jedna z nejlepších za posledních 20 let. Platí to pro obilí, brambory, chmel, pravděpodobně to bude platit pro kukuřici, cukrovou řepu i slunečnici či pícniny,“ řekl prezident agrární komory Jan Veleba.

Začátek letošních žní přitom stejně jako loni komplikovalo deštivé počasí. V průběhu srpna se však výrazně zlepšilo a s ním i podmínky pro polní práce.
V Královéhradeckém kraji byla hlavní pěstovanou plodinou ozimá pšenice, kterou farmáři oseli 52 600 hektarů, tedy téměř dvě třetiny ploch. Její průměrný výnos meziročně vzrostl o 27 procent na 6,69 tuny z hektaru.

V Pardubickém kraji, kde ozimá pšenice rostla na 50 000 hektarech, výnos meziročně vzrostl o 15 procent na 5,85 tuny z hektaru.

„Jako poslední při sklizni přišly na řadu hlavně krmné plodiny, jako krmné jarní pšenice a jarní ječmeny, a dále oves a triticale,“ uvedl Jan Rohlík z Krajské agentury pro zemědělství a venkov pro Pardubický kraj.

Ačkoli jsou letošní výnosy velmi slušné, podle mlynářů bude nedostatek kvalitního potravinářského obilí. Žito se bude muset dovézt z ciziny, což zvýší ceny chleba.

U krmných plodin je situace opačná. V důsledku klesajících stavů hospodářských zvířat, pro něž je obilí významnou krmnou plodinou, vznikají v posledních letech velké přebytky a nemalá část komodity se ze země vyváží. Veleba odhaduje, že z letošní sklizně by mohly být ze země vyvezeny rekordní téměř tři miliony tun obilí.

(čtk, red)