Zemědělcům ztěžují život nízké výkupní ceny jejich produktů. Mnozí lidé zatím dávají přednost levným potravinám, aniž by je tolik zajímalo, jestli jsou vyrobené z domácích surovin. Agrárníci proto sázejí na výchovu zákazníků. Obchodů, kde by zemědělci z regionu prodávali široký sortiment výrobků z vlastní produkce, se zřejmě ve svitavském okrese spotřebitelé v nejbližší době zatím nedočkají.

„U nás jsou zemědělci úmyslně stavěni na tu nejhorší pozici, protože jsou zde tlaky zahraničních společností o zničení zemědělství. Na druhé straně je chyba u samých zemědělců, že nedokáží prodat svoje komodity prostřednictvím farmshopů, kde zákazník dostane kvalitní produkt přímo od domácího zdroje,“ uvádí v internetové diskuzi Svitavského deníku jeden ze zemědělců.

Podle představitelů agrární komory však pěstitelé a chovatelé chtějí více ovlivňovat celý trh. V první řadě se ale zaměří na zákazníky. Uvědomují si, že do obchodních řetězců proniknou ty výrobky, které spotřebitel žádá. „Snažíme se o propagaci kvalitního potravinářského zboží pomocí značek. To usnadní nakupujícím hledání. Samozřejmě nezapomínáme ani na potraviny, které jsou typické pro určité regiony,“ vysvětluje Josef Gracias, ředitel Agrární komory ve Svitavách. Podle něj je dnes těžké založit a udržet družstevní obchod. Při velké konkurenci se zemědělci totiž snaží věnovat především produkci. Obchodování proto většinou předávají raději dalším. „Není jednoduché provozovat vlastní prodejnu. Lidé požadují široký sortiment, což snáze nabídnou spíše zpracovatelé než zemědělci. Ti jsou především dodavatelé surovin,“ dodává předseda zemědělského družstva Václav Klejch z Dolního Újezdu.

Z pole přímo na stůl

Ve svitavském okrese ale existují výjimky. Bysterský zemědělský podnik pěstuje nejen obiloviny, ale již osmnáct let ve vlastní pekárně peče chléb, rohlíky, koláče nebo diavýrobky. „Zpracováváme zásadně vlastní obilí. V době, kdy je situace na trhu kritická, je pro nás výhodou, že sami realizujeme téměř celý koloběh. Jedině mletí si objednáváme ve mlýnech, které jsou v regionu,“ uvedl ředitel podniku Jan Dittrich. Kromě vlastní prodejny v areálu firmy Bysterští zásobují pečivem prodejny ve svitavském, žďárském a blanenském okrese. O rozšíření sítě vlastních prodejen neuvažují.

Již na počátku devadesátých let dohnaly nepřijatelné výkupní ceny pěstitele z Osíku u Litomyšle ke změně prodeje ovoce a zeleniny. „Dvě třetiny každoroční produkce jahod si zákazníci sami natrhají přímo na poli. Obrovskou výhodou je, že spotřebitelé mají kontrolu nad sklizní i zpracováním,“ říká Jindřich Klička. Stejným způsobem obchoduje s cibulí.

Vlastní síť prodejen však mají ekologičtí zemědělci. „V celostátním sdružení se spojili nejen ekozemědělci ale také obchodníci, kteří od nich produkty vykupují,“ uvedl František Winter, místopředseda svazu ekologických zemědělců. Bioprodukty se tak dostanou k dalším zpracovatelům, nebo přímo do obchodů v malospotřebi­telském balení. V České republice tak biopotraviny dodávají do tří stovek obchodů.

Česko jako první země EU ratifikovala vyhlášku o faremním zpracování

Čeští farmáři budou moci jako vůbec první v rámci Evropské unie oficiálně využít vyhlášku upravující faremní zpracování potravin. Jedná se o průlomové opatření, které výrazně zjednoduší výrobu potravin v omezeném, konkrétně stanoveném množství při zachování standardů kvality.

Vznik vyhlášky o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází s živočišnými produkty, iniciovala antibyrokratická komise, kterou ministr zemědělství Petr Gandalovič ustavil v loňském roce. Vychází vstříc zájmům a potřebám malých a středních podnikatelů včetně provozovatelů farem, kteří vyrábějí, zpracovávají a uvádějí potraviny živočišného původu do oběhu. Jejímu schválení předcházela řada jednání s představiteli kontrolních organizací a EU. Po několika měsících se podařilo prolomit nadměrnou byrokratickou zátěž spojenou s prodejem potravin přímo z farem a Česká republika se tak stala první zemí EU, která vyhlášku notifikovala.

Uvedením vyhlášky ošetřuje tzv. Faremní zpracování. Podle ministra Gandaloviče je navržena tak, aby zajistila všechny pilíře bezpečnosti potravin, např. dohledatelnost původu masa až na úroveň jednotlivého kusu zvířete.

„Zpracování a prodej ze dvora je velkou šancí pro obnovu selského stavu na venkově, nebo vylepšení prestiže i větších podniků v oblasti venkova. Řada farmářů, kteří byli odkázáni v představě o uplatnění vlastní produkce pouze na hypermarkety za městem, bude nyní schopná dodávat přímo do maloobchodní sítě,“ uvedl ministr Gandalovič. Změna pravidel je podle jeho slov obrovským přínosem nejen pro sortiment kvalitních a bezpečných potravin, ale také pro atraktivitu venkovského prostoru.

Na vyhlášku o faremním prodeji navazuje dotační titul z Programu rozvoje venkova, který umožní farmářům čerpat dotace na stroje a zařízení v drobných provozech, které jsou pro uvedení na trh nezbytné. Norma umožňuje farmářům vstup na trh za méně přísných podmínek pro maximální stanovené množství. Zpracování potravinářských výrobků je omezeno množstvím litrů a kilogramů a místem prodeje na úrovni kraje.

„V praxi přinese zavedení vyhlášky také kratší cestu kvalitních výrobků z plnohodnotné suroviny bez podílu náhražek až k zákazníkovi. V oblasti agroturistiky umožňuje nabízet hostům na statcích potraviny z vlastní výroby. Zákazník tak získá možnost nahlédnout do kuchyně výroby potravin s jasnou identifikací potraviny až do stáje,“ upozornil ministr.

Norma podle Gandaloviče přináší možnost zlehčení dopadů ekonomické krize na zemědělce produkující potraviny v malém množství. Při úspěchu výrobku na trhu a splnění plnohodnotných podmínek, které musí dodržovat velké potravinářské firmy, dává zemědělci možnost odstartovat expanzi na další trhy.

Petr Vorlíček,tiskový mluvčí MZe