Rolníci v hlavním městě poukázali na kritickou situaci v českém zemědělství. Především na nízké ceny mléka a vepřového masa. Jejich požadavky podporuje také hejtman Radko Martínek.
„Důrazně žádám poslance, aby navýšili rozpočet v kapitole zemědělství nejméně o jeden a půl miliardy korun,“ apeloval hejtman na zákonodárce, kteří včera o státním rozpočtu jednali. Jedině tak mohou docílit, aby čeští zemědělci získali srovnatelné podmínky se kolegy v Unii. Před časem hejtman oslovil ministra zemědělství Jakuba Šebestu, aby hledal cesty, jak pomoci zemědělcům z krize.
Systém garantovaných kvót mléka, jak je navrhuje hejtman, považují zemědělci za stabilizační. Prodají mléko na pět korun a od státu dostanou tři. Pokud výkupní cena přesáhne osm korun, stát nebude nic doplácet. V opačném případě dotace pokryje případnou ztrátu. Nyní jsou podmínky stanoveny tak, že výkupní cena mléka nepokryje výrobní náklady. Za lepší podmínky pro české zemědělství vyjeli farmáři protestovat včera do Prahy.
„Nežebráme, netlučeme, chceme jenom srovnatelné podmínky s evropskými zemědělci,“ shrnul Oldřich Vašina ze Sloupnice podstatu problému, jak ho vnímají čeští farmáři. Dnes už nemají žádnou komoditu, která by nebyla ztrátová. Proto vítají Martínkův nápad. „Sedmdesát procent kvóty roční spotřeby mléka a mléčných výrobků by bylo jištěných a třicet procent zůstane volných pro dovoz,“ uvedl Radko Martínek, který návrh předložil ministru zemědělství.
„Je to cesta, jak udržet chovy mléčného skotu a tím i základ českého zemědělství a péči o krajinu,“ považuje narovnání pravidel v zemědělství hejtman Radko Martínek za jeden z postupů, jak čelit konkurenci. Apeloval proto na zemědělce, aby vyvinuli tlak na jednotný postup s mlékárnami.
„Má to smysl. To je přece ono, po čem voláme,“ komentoval předseda Zemědělského družstva v Dolním Újezdu Václav Klech hejtmanův návrh na setkání v Zálší. „Návrh neomezuje volný pohyb zboží a na druhé straně řeší situaci,“ dodal Václav Klejch.
Letitý problém
„Problémy v zemědělství nastaly již v období transformace v letech 1992 až 1993, kdy se dělil československý stát a podepisovaly se první asociační dohody,“ připomněl počátek krize českého zemědělství radní zodpovědný za venkov a zemědělství Václav Kroutil. Už v roce 1993 byl nastavený rozměr českého zemědělství. „V roce 2004, kdy se dolaďovaly veškeré dokumenty s Evropskou unií, tak už s položenými základy nešlo mnoho dělat,“ poukazuje radní Kroutil na chybný základ asociačních dohod, které dnes způsobují kolaps zemědělství.
(ik, mag)
