„Mírnější zima a tím rychlejší nástup jara, nám umožnily zahájit jarní práce, které máme ukončené o několik týdnů dříve," uvedl ředitel svitavské agrární komory Josef Gracias.  Letos rolníci vyjeli do polí zhruba o tři týdny dřív než v jiných letech. Na některých místech už v polovině dubna dokonce kvetla řepka. Počasí má vliv i na rychlejší vývoj ozimů. „Díky příznivému počasí se může prodloužit vegetační období a mohla by být dobrá úroda," řekl ředitel. Zemědělci ale neradi hodnotí úrodu ještě před tím, dokud ji nemají ve skladech. Na to je nyní ještě příliš brzy.

Rolníci vítají i mírné ochlazení. „Ochlazením se rychlý vývoj plodin mírně zastavil. Potřebujeme, aby obiloviny a řepky začaly odnožovat a k tomu potřebujeme chladnější počasí. V teple by hnaly rychle do květu, ale porost by byl řídký," vysvětlil Josef Gracias.

Vše ale záleží taky na vláze. Na polích v zimě chyběla sněhová pokrývka, a to způsobilo nedostatek vláhy. Spodní voda byla na nízké úrovni a tu, která spadla, stačily rostlinky   hned spotřebovat. „Obáváme se dalšího vývoje v květnu a červnu. To jsou období, která mají největší vliv na vytváření úrody, na množství a kvalitu," podotkl Josef  Gracias.

Mírný průběh zimy má další negativní důsledky. Daří se chorobám. Podle ředitele agrární komory zemědělcům tak vzrostly náklady na ošetřování porostů postřikováním. Přemnožili se ale také hlodavci, zejména hraboši.  Ničí porosty.

Hraboši se přes zimu vesele množili, takže jich je abnormálně moc. „Způsobují škody v porostech, kde hrabou a likvidují obiloviny. Škodí na pastvinách a na loukách, kde čekáme úrodu pícnin," popisoval Josef Gracias, ředitel svitavské agrární komory. Co nesežerou, to zničí a rozryjí.  Zemědělci pak mají složitější sklizeň, s technikou se jim po poničených porostech a polích špatně manipuluje.

Jak proti těmto škůdcům bojují? Přirozeně, po myslivecku. Stavějí na polích posedy pro káňata. „Aby měla kde přistát a mohla lovit. Káně  je pro hraboše přirozený predátor," podotkl ředitel agrární komory. Zemědělci by mohli sáhnout i po chemických přípravcích. Existuje ale integrovaný systém ochrany rostlin, kde odborníci musí nejdřív vhodný přípravek najít. Nesmí škodit přírodě, ani ostatním tvorům. Jeho aplikaci pak musí konzultovat se státní rostlinolékařskou správou. Proces je docela složitý. Jak upozornil Josef Gracias, v současné době upřednostňují káňata. Proto mohou lidé na polích, pastvinách či loukách zahlédnout bidýlka.

Jarní práce už mají zemědělci zdárně za sebou. Oseli  zhruba šestnáct tisíc hektarů polí. „Významnější jarní ječmeny máme zhruba na devíti tisících hektarech," uvedl Josef Gracias. Výměra ozimých pšenic je oproti loňskému roku zhruba o tři procenta menší. Kukuřici v okrese zaseli na pěti tisících hektarech. „Po přejití chladných dnů bychom se chtěli pustit  do sázení brambor," mínil ředitel agrární komory. Ty budou v našem okrese asi na třech stech šedesáti hektarech, především ve výše položených oblastech jako je Poličsko a Bystersko.

Hůř asi snáší chladnější  počasí ovocnáři. Právě v době, kdy začaly ovocné stromy kvést, tak se ochladilo. Otázkou bude opylování a hlavně také to, aby květy nepomrzly. „Doufáme, že takové mrazy nebudou, aby byla ohrožená úroda. Samozřejmě i opylování je důležitý faktor, a to nejen u ovocnářů, ale i u nás zemědělců. Řepková pole kvetou a je potřeba, aby se k nim dostali opylovači a zajistili tak úrodu,"  konstatoval Josef Gracias.