Nová opatření přibližuje STANISLAV NAVRÁTIL, inspektor oblastního inspektorátu práce.

V posledních dnech se hodně hovoří o kontrolách černé práce.

Ano, to je pravda hned v několika rovinách. První je skutečnost, že kontrola nelegálního zaměstnávání tak, jak jsme ji dosud znali z úřadů práce, byla od ledna organizačně začleněna pod Státní úřad inspekce práce, přesněji pod oblastní inspektoráty práce (OIP), kde je cílově v rámci ČR vyčleněno zhruba 350 inspektorů především na kontroly nelegálního zaměstnávání. Širšímu záběru kontrol má napomoci vybavení inspektorů mobilními kancelářemi s moderními komunikačními prostředky a s možností propojení databází státní správy.

A ta druhá skutečnost?

Tou je změna právní formulace nelegální práce v zákoně o zaměstnanosti s účinností též od 1. ledna 2012. Podle něho se za nelegální práci považuje výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah (například občan bez pracovní smlouvy či dohody) nebo pokud cizinec vykonává práci v rozporu s povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení či v rozporu s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve zvláštních případech (zelená karta) nebo v rozporu s modrou kartou. Jde i o situaci, pokud cizinec dělá práci pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného povolení k pobytu na území České republiky.

A do třetice…

Do třetice došlo ke změnám zákoníku práce, kde je nově formulována tzv. závislá práce. To je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Jedná se výlučně o základní pracovněprávní vztah podle zákoníku práce, není-li upravena zvláštními právními předpisy, například služebním zákonem. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

V čem tedy může nastat v praxi problém?

Potíž může nastat u těch zaměstnavatelů, kteří využívají tzv. „švarcsystému“, lidově řečeno zaměstnávání lidí na živnostenský list. Ač se tento způsob zaměstnávání či podnikání střídavě úspěšně či neúspěšně používal v České republice od 90. let minulého století a stát proti němu méně či více úspěšně bojoval, dnes se tomuto způsobu dala jednoznačně červená právě jasným vymezením v zákonech. Proto po novém roce již mnozí zaměstnavatelé se svými pracovníky, se kterými před lety ukončili pracovní poměry a za jejich práci jim propláceli faktury v rámci živností, dnes opětovně uzavírají pracovněprávní vztahy, aby předešli možným mnohasettisícovým sankcím.

Proč podnikatelé „švarcsystém“ využívají?

Jednoznačně proto, že je to pro obě strany, zaměstnavatele i zaměstnance, výhodnější z důvodu nižších odvodů na sociální a zdravotní pojištění a optimalizace daně z příjmů. Stát tak ovšem přichází o miliardy do státního rozpočtu.

Mění se nějak výše postihů osob, které zákony poruší?

Ano, dost výrazně. Razantně se navýšila maximální výše pokuty zaměstnavateli za umožnění výkonu nelegální práce na deset milionů korun. Co je však daleko závažnější, je to, že nově platí minimální hranice pokuty. Zatímco vloni úřad práce za tento společenský nešvar ukládal zaměstnavatelům při mimořádných kontrolách pokuty řádově několik desítek tisíc korun, po novém roce za totéž porušení zákona o zaměstnanosti obdrží zaměstnavatel vždy pokutu minimálně 250 tisíc korun.

Nebude pro podnikatele taková pokuta likvidační?

Inspekci nepřísluší posuzovat, zda je zákon přísný, či ne. Skutečností je, že vláda přijala taková přísná opatření pro boj s nelegální prací proto, aby se „černé práci“ zamezilo. A pokud k ní dojde, bude postih citelný. Větší však bude postih i pro osobu, která bude nelegální práci vykonávat (typicky řadový občan), protože i zde se zvýšila horní hranice pokuty desetinásobně na sto tisíc korun. Spodní hranice však zákonem stanovena není. Pokud bude občan, navíc ještě uchazeč o zaměstnání evidovaný na úřadu práce, bude sankcionován i tam. Podnikatel v případě umožnění nelegální práce nebude mít po dlouhou dobu přístup ke státním zakázkám či dotacím. V případě, že příjemce dotací a zakázek poruší uvedené zákony, bude muset státu vše zpětně vrátit.

Mají zaměstnavatelé ještě nějaké další povinnosti?

Nově je právnická nebo fyzická osoba povinna mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a uchovávat kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území České republiky, a to po dobu trvání zaměstnání a dobu tří let od skončení zaměstnávání tohoto cizince. Dále i fyzické osoby, které se zdržují na pracovišti kontrolované osoby a vykonávají pro ni práci jsou povinny inspektorům OIP osvědčit svou totožnost a prokázat, že tuto práci vykonávají na základě pracovněprávního vztahu nebo na základě jiné smlouvy. Tato povinnost není nikterak nová, platí od roku 2004, kdy byl schválen zákon o zaměstnanosti. Cizinci musí předložit povolení k zaměstnání, pokud zákon jeho vydání vyžaduje, a povolení k pobytu, zelenou kartu nebo modrou kartu, pokud ji zákon vyžaduje. Veřejnosti je málo známé i to, že za nesplnění uvedených povinností může kontrolní orgán občanovi uložit pořádkovou pokutu až do výše deset tisíc korun, a to i opakovaně až do sta tisíc korun.

Co byste doporučil našim občanům a podnikatelům?

Stručně řečeno, aby každý, kdo dělá, měl na svém pracovišti pracovní smlouvu či dohodu (alespoň v kopii) a také doklad totožnosti, kterým se neprokazuje už jenom policii, ale rovněž inspektorům OIP. Podnikatelům lze doporučit, aby nikoho nebrali do práce „na zkoušku“ a „na černo“, aby si urovnali své obchodně-závazkové vztahy a pokud pro ně někdo vykonává na živnostenský list pouze práci, aby si mezi sebou před započetím práce raději uzavřeli písemnou pracovní smlouvu nebo dohodu podle zákoníku práce. Vyhnou se tak mnoha nepříjemnostem a především pokutám.

(sna)