„Průměrná mzda zemědělců v našem okrese je i přes její devítiprocentní růst dokonce o 6 tisíc korun nižší než celostátní průměr,“ uvádí Kroutil. Možná i tady se ale blýská na lepčí časy. „Musím potvrdit, že zemědělství našeho okresu na několika místech poptává pracovníky s odbornou kvalifikací. Podniky potřebuji mladou generaci nových zaměstnanců a soukromá hospodářství potřebují svého nástupce,“ vysvětluje ředitel.

Máme tu i kvalitní zemědělskou školu s hlubokou tradicí. Když se ale ke všem rizikům, které sebou nese zemědělské podnikání, přičte i nízký výdělek, tak se často stává, že lidé s odbornou kvalifikací končí mimo zemědělství,“ dodává Kroutil.

Rostoucí zájem o studium potvrzuje také ředitel zemědělské školy Stanislav Valášek. „Určité zlepšení situace pociťujeme v tom, že roste počet zájemců o studium. Uź od následujícího školního roku proto přibude ještě jedna třída ke stávající třídě v oboru agropodnikání,“ říká Valášek. Podle výzkumu Institutu trhu práce se objevuje stále více míst pro agronomy, zootechniky ale třeba i pro traktoristy.

Vstup mladých do zemědělství podporuje i Evropská unie. Ta vyplácí jakousi „zemědělskou penzi“ hospodářům, kteří předají živnost svým nástupcům. „Také naše rodina téhle možnosti využila,“ přiznává Daniela Komárková z Topole.

„Nebylo to snadné. Žádali jsme dva roky a třikrát jsme se proti rozhodnutí úřadů odvolávali. Nakonec jsme však dokázali splnit předepsané podmínky. Syn už hospodaří a manželovi poběží ještě 15 let renta,“ dodává Komárková.