„Je to skvělá zpráva, každá koruna je dobrá. Pro nás to bude znamenat stovky tisíc korun za rok. Ty peníze potřebujeme všude. Chceme připravit parcely pro nové domy, opravit komunikace, podpořit spolky," vypočítává například starosta Poříčí na Svitavsku František Bartoš.

O co vlastně jde? Vláda schválila nový klíč přerozdělování vybraných daní, což bývá jeden z nejdůležitějších příjmů rozpočtů radnic. Ty získají celkem 12 miliard navíc. Nejvíce na tom vydělají sídla od 500 do 50 tisíc obyvatel, která na současný systém naopak doplácela. Nyní dostanou až o třetinu víc.

Ale nic není zadarmo. Výměnou vláda přestane radnicím poskytovat národní dotace, obce se budou muset při investicích spolehnout na jiné zdroje a mecenáše. A nejen to. Zmizí povinnost obcí platit okolním, které jsou zřizovateli škol, tzv. neinvestiční náklady na své děti. Ty v přepočtu činí kolem šesti tisíc korun ročně na žáka. Obce s vlastními školami budou o to víc v daňovém přerozdělení zvýhodněny.

„Jsem za nový systém rád, po těch deseti letech snah. Je to přijatelný kompromis. Ale právě na školách budeme tratní, to navýšení nepokryje zvýšené náklady na provoz škol. Navíc nás víc než malé obce zasáhne zvýšená sazba DPH," řekl starosta Chlumce nad Cidlinou Miroslav Uchytil.

Na novém systému budou tratit jen čtyři největší města Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. A s nimi ovšem také několik naopak těch nejmenších vesnic, které však mají velký katastr. Třeba Hodonín na Chrudimsku s 92 obyvateli. Místo 880 tisíc ročně bude nyní dostávat o 45 tisíc méně.

„Jenže my z těch 700 hektarů obhospodařujeme jen polovinu, větší profit nemáme," namítl zdejší starosta Miroslav Blažek.

Víc teď bude záležet na počtu obyvatel a na existenci škol

Východní ČechyRadnice dostávaly doposud ze státem vybraných daní 21,4 procenta. Ale podle různého klíče.

Největší rozdíly v příjmech ze sdílených daní na jednoho obyvatele by se měly snížit ze současného 4,5násobku (mezi Prahou a naopak nejmenšími obcemi) na trojnásobek. Menší obce a města dosud dostávaly v průměru 6800 korun na jednoho obyvatele. Změnou zákona by se to mělo zvýšit na zhruba 9000 korun.

Nově se také počítá se zvýšením váhy kritéria prostého počtu obyvatel, a to z dosavadních tří procent na deset procent.

A konečně, nově by se také měl příjem obce odvíjet i od počtu dětí mateřských škol a žáků základních škol navštěvujících školu zřizovanou obcí. Toto kritérium bude mít váhu sedmi procent.

Vládní návrh nyní půjde do parlamentu.

Jak si města polepší

Jak vypadá přerozdělování daní