Takové číslo je však především lidem z venkova a z méně průmyslových oblastí východních Čech spíš k zlosti.

„Ano, domů přinesu měsíčně 25 tisíc. Ale za jakou cenu? Je to z práce do práce. Skončí mi směna v podniku, sednu do auta a jedu dál po melouchách. Nic jiného mi nezbývá,“ řekl Zdeněk Suchánek z Hlinska.

Jak podotkl, mezi jeho přáteli a známými si udávaných 20 tisíc vydělá v hlavním pracovním poměru málokdo. „Navíc je teď nouze o práci, každý je rád za to, co má.“

Svízelná situace panuje v celém regionu. „U nás ve firmě se moc o přidání nedá hovořit. Dostali jsme jednorázové navýšení platu, jeden měsíc nám přidali 2,5 procenta krát 12 měsíců. Dělníci si u nás vydělávají 12 500 korun měsíčně, přitom děláme 12 hodin a i noční směny,“ řekla pro ČTK odborářka z AVX Lanškroun Marie Hubálková.

Naproti tomu ve velkých městech s podniky těžkého průmyslu je přece jen situace lepší. V pardubické chemičce Synthesia nebo společnosti Explosia se mzdy blíží krajskému průměru, v prvně jmenovaném podniku převyšují 19 000 korun, v Explosii mají lidé téměř 20 400 měsíčně. „Vzhledem k situaci, jaká panuje, je to relativně ucházející,“ řekl Milan Stružinský ze základní organizace Odborového svazu Echo Synthesia.
Tady totiž pozor – průměrná mzda se počítá jako průměr všech mezd. Výsledná cifra je tak opticky navýšená o příjmy nejlépe placených manažerů, ve skutečnosti však na průměrnou mzdu nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců. A za další: mzdy jsou spočítány podle sídel podniků. Například zaměstnance s tradičně nadprůměrnými platy v závodech Škoda Auto v Kvasinách a Vrchlabí statistici počítají pod Středočeský kraj, protože automobilka sídlí v Mladé Boleslavi.

(kim, čtk)