Šéf svazu obchodu Prouza: Opatření nejde dělat podle lajků na Facebooku

Češi své hospody padnout nenechají. Podnikům v krizi pomohly tisíce lidí

Jak vnímáte dopady koronavirových opatření na obchody v Česku?
Dopady na všechny zavřené obchody jsou brutální. Ze dne na den obchody přišly o zákazníky, aniž se na to mohly jakkoliv připravit. Nejtěžší je to pro obchody s oblečením, které měly veškeré volné peníze uložené v jarní kolekci, kterou ale nemohly prodávat. Proto pokud můžete, kupte si za odměnu za dva měsíce krize něco hezkého, objednejte si něco z vaší oblíbené restaurace, a nezapomeňte se na lidi v obchodech usmát. I přes roušky je to poznat a pomáhá to.

Dopady ale pocítily i obchody s potravinami, přestože byly otevřené celou dobu.
Ano, první týdny sice lidé nakupovali více, ale také výrazně narostly náklady na hygienická opatření, na speciální odměny pro prodavačky, které byly první týdny pod velkým tlakem. Výrobci často zdražovali špatně dostupné potraviny a kvůli obrovským frontám na hranicích se prodražovala i logistika. Přesto se nám podařilo udržet zásobování potravinami a nízké ceny, i když nás někteří zemědělci a výrobci potravin tlačili do zdražování. Garantuji, že obchody dělají všechno proto, aby cena potravin zůstala co nejnižší.

Pomáhají všem těm zasaženým podnikatelům alespoň záchranná opatření, které dosud zavedla vláda?
Dobře funguje pomoc živnostníkům z dílny ministryně financí – lidé mají peníze na účtu obvykle do tří dnů po podání jednoduché žádosti. Docela dobře funguje program Antivirus na pomoc s udržením pracovních míst, ale brzy bude muset doznat změny. Stát by měl peníze zaměstnancům vyplácet rovnou a musí snížit byrokracii, která je s tím spojená.

Občerstvení pro hudebníky nebo vernisáž. Pivovar pomáhá kultuře a seniorům

Co naopak ze záchranných opatření drhne?
Naprostým selháním jsou sliby úvěrů a záruk – skutečnou pomoc z těchto programů téměř nikdo neviděl, v tomto případě vládní sliby zůstávají jen na papíře. Velmi smutné je to ve srovnání s řadou jiných evropských zemí, kde postižené firmy dostaly od státu skutečné peníze, nikoliv jen sliby půjček. Když totiž o půjčku požádá nějaká firma z nejvíc postižených sektorů, jako je cestovní ruch nebo restaurace, banka jim žádost o půjčku bez ohledu na vládní sliby zamítne. Takto si skutečně pomoc nepředstavuji.

Opatření se často mění, stejně jako plán otevírání a postupného rozvolňování.
Už před měsícem jsem vládu opakovaně žádal, aby připravila nějaký plán, klidně podmíněný vývojem počtu nemocných lidí. Mluvím se svými kolegy z ostatních evropských zemí a už před měsícem řada zemí takový plán měla. Naproti tomu v Česku se vláda místo faktů rozhodovala podle lajků na Facebooku a petic podepsaných pár stovkami lidí. Výsledkem proto byly neustálé změny a náhodné kroky.

Vyznají se vůbec v těch všech změnách a opatřeních podnikatelé?
Lidé se dokážou přizpůsobit téměř všemu, když vědí, co je čeká, a rozumí tomu, proč vláda určité kroky dělá. U nás jsme ale byli opakovaně svědky naprostého zmatku, kdy jeden ministr popíral druhého. Naprosto tak rozumím firmám, které to raději vzdaly, než aby zkoušely přežít v té absolutní nejistotě. Je pro mne naprosto nepochopitelné, jak mohla vláda ve zdravotnické oblasti dělat rychlá a správná rozhodnutí, která nás ochránila před desítkami tisíc nakažených, ale v ekonomické oblasti opakovaně zmatkovala a selhávala.

Následky sucha v Česku: Někteří sedláci už zaorávají mák

Jaká opatření by tedy podle vás v tuto chvíli nejvíce pomohla znovu nastartovat podnikání v obchodech?
Vláda musí především své občany přesvědčit, že konečně ví, co a proč dělá. O tom, jestli obchody přežijí nebo ne, totiž rozhodne především důvěra nás všech v budoucnost. Pokud budeme věřit, že vláda má fungující plán na ochranu české ekonomiky, budeme ochotni utrácet a obchody i restaurace se během půl roku vrátí do normálu. Pak bude na jejich záchranu stačit relativně malá pomoc, třeba s nájmy nebo se mzdami během letních měsíců. To všechno je mnohem levnější než krachy tisíců obchodů a desítky tisíc lidí na úřadech práce.

A jak vidíte budoucnost turistického ruchu v Česku?
Turistický ruch bude mnohem těžší oříšek než obchody. Vypadá to, že naše možnost cestování do zahraničí a možnost cizinců cestovat do Čech zůstanou ještě dlouho omezené. To je samozřejmě špatná zpráva pro cestovní kanceláře. Cestovní ruch zaměstnává přes 240 000 lidí a do veřejných rozpočtů ročně odvede přes sto miliard korun. Každá chytrá vláda by tak důležitou část ekonomiky zachránila.

Jaké vidíte řešení, které by cestovnímu ruchu pomohlo se znovu nastartovat?
Vláda by měla podpořit ochotu Čechů cestovat po naší zemi, zatím ale o nějaké formě příspěvku jen mluví. Zároveň bychom měli podpořit využití moderních technologií a usnadnit lidem cestování po Česku, aby se vydali i do méně obvyklých destinací. Velkou pomoc nabízí řada měst – nabízí třeba restauracím prostor na zahrádky zdarma. S vedením Prahy jednáme o tom, jak udělat hlavní město dostupnější a zajímavější pro rodiny s dětmi.

Optimistky z realitky: Krize se nebojíme, přijde jen zpomalení

Co říkáte na zvažovaný příspěvek na dovolenou? Jak by mě vypadat, aby přinesl požadovaný efekt?
Aby uvažovaný příspěvek na dovolenou skutečně pomohl znovu nastartovat cestovní ruch, musí splňovat několik kritérií. Za prvé musí být pro lidi dostatečně zajímavý. Ministryně Dostálová mluví o částce 10 000 korun na osobu, a to považuji za rozumné. Za druhé letos a příští rok musí jít o příspěvek státu. Od roku 2022 se můžeme bavit o zapojení zaměstnavatelů, ale letos a asi ani příští rok na tom ale firmy nebudou tak dobře, aby nabízely další zaměstnanecký benefit.

Mělo by být i nějak určeno, na co ten příspěvek půjde využít?
Příspěvek musí být možno utratit za jakoukoliv službu v oblasti cestovního ruchu – za ubytování, za gastronomii, za průvodce, za lázeňskou proceduru, za návštěvu památek, za cestu. Podmínkou použití příspěvku by mělo být přenocování alespoň na dvě noci v dané destinaci. Zároveň musí stát chytře využít moderních technologií, aby lidé měli pohodlně dostupnou širokou nabídku možností, jak si cestování po Česku užít. Ale v tomto ohledu se děsím toho, že by stát sám vytvářel nějaké weby či aplikace. Dobře totiž víme, že tohle český stát neumí a jen za to vyhodí spoustu peněz. Tak snad tu chybu nebude opakovat.