Předně musím uvést, že zákoník práce stanoví povinnost pro zaměstnavatele uzavřít pracovní smlouvu písemně. Avšak ke shodě účastníků smlouvy může dojít i ústně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co chtěli účastníci projevit. Mezi povinné (nezbytné, tzv. esenciální) náležitosti pracovní smlouvy zákon řadí druh práce, na který je zaměstnanec přijímán, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Místo výkonu práce může být sjednáno velice široce, není tudíž neobvyklé, že se jedná např. o celou Českou republiku, nebo naopak je vymezeno velmi zúženě, např. konkrétní dílna. Význam ujednání o místu výkonu práce spočívá zejména v tom, že zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v jiném místě než v místě, které bylo jako místo výkonu práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednáno. Den nástupu do práce nemusí být dohodnut jen přímým časovým údajem, ale za splnění dalších podmínek ve formě např. „po ukončení učebního poměru“. Je praktické a pochopitelné, že pracovní smlouvy obsahují i další zákonem již nepožadované ujednání. Jedná se například o mzdu, bližší vymezení pracovní doby atd.

Pavel Brandejs (advokátní koncipient, AK JUDr. Milan Břeň)