Obdobně k odvádění odpadních vod z nemovitosti či pozemku do veřejné kanalizační sítě slouží kanalizační přípojky.

Vodovodní přípojka je tvořena úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru nebo k vnitřnímu uzávěru připojeného objektu. Rovněž tak kanalizační přípojka je stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby k zaústění do veřejné stokové sítě.

Vodovodní i kanalizační přípojku si na své náklady pořizuje odběratel, což je ve většině případů majitel napojené nemovitosti. Jako každé technické zařízení, tak i přípojky vyžadují údržbu a případné opravy. „Na základě zákona o vodovodech a kanalizacích provádí údržbu a opravy přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, provozovatel ze svých provozních nákladů, tedy z vodného a stočného", informuje Milan Novotný, vedoucí provozního útvaru společnosti VHOS.

Toto dnes velmi diskutované ustanovení zákona je vyvoláno potřebou zajištění veřejného zájmu, např. bezpečnost osob, dopravy, veřejného pořádku atd. Veřejným prostranstvím se přitom rozumí všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další plochy přístupné každému bez omezení bez ohledu na vlastnictví těchto ploch.

Celková výměna potrubí a armatur po uplynutí jejich životnosti, výměna přípojky z důvodu technicky nevyhovujícího způsobu či hloubky uložení, případně výměna potrubí z nevyhovujícího materiálu, např. z olova, již není opravou, ale jde o rekonstrukci dané přípojky. V tomto případě hradí veškeré náklady na rekonstrukci přípojky také ve veřejném prostranství její majitel.

Přípojky, jejich opravy a rekonstrukce jsou mimo jiné, tématem novely zákona o veřejných vodovodech a kanalizacích.