Tento poplatek se většinou pohybuje od 300 do 500 korun, čili není zrovna zanedbatelný.

„Prodávající však nemá ze zákona na poplatek za neoprávněnou reklamaci žádný nárok a lze ho klasifikovat jako rozpor s § 55 odst. 1 občanského zákoníku i v případech, kdy byl tento poplatek dohodnut při uzavření kupní smlouvy. Jedná se o smluvní ujednání v neprospěch spotřebitele a od zákonných ustanovení se zde nelze odchýlit,“ vysvětluje Josef Černý ze Sdružení obrany spotřebitelů (SOS).

Obvyklá námitka prodejce, že on také musel poštovné uhradit, je sice pravdivá, ale pro spotřebitele nepodstatná. Je to riziko jeho podnikání.

„Obecně je možné toto jednání také klasifikovat jako omezení práva spotřebitele na uplatnění odpovědnosti za vady věci. Jestliže je tedy předem kupující upozorněn na případný manipulační poplatek za neoprávněnou reklamaci, je toto ujednání ze zákona neplatné,“ sdělil Deníku Černý.

Spotřebitel by tedy měl prodávajícího upozornit na tyto skutečnosti s tím, že není oprávněn poplatek účtovat. „K obdobnému názoru dospěl i Nejvyšší správní soud v kauze T–Mobile a to, že na účtování poplatků za neoprávněnou reklamaci není nárok. Současně je možné na praktiky prodávajícího upozornit místně příslušný inspektorát České obchodní inspekce (ČOI).

Ta účtování poplatku za neoprávněnou reklamaci postihuje podle § 13 zákona o ochraně spotřebitele jako porušení řádné informační povinnosti o podmínkách uplatnění odpovědnosti za vady,“ informuje Josef Černý (SOS).

Prodávající není oprávněn zadržovat kupujícímu věc a požadovat zaplacení poplatku před jejím vydáním. Spotřebitel se může bránit žalobou na vydání věci. V takovém případě prodávajícímu hrozí uhrazení nákladů soudního sporu.