Malí pěstitelé končí, aby nemuseli investovat do strojů. Jinde se na úkor brambor rozšiřuje kukuřice, potřebná pro výrobu energií v bioplynových stanicích. „Těchto zařízení rychle přibývá,“ řekl tajemník bramborářského svazu Josef Králíček.

Pěstitelé teď prodávají kilogram brambor za pět až šest korun. Za loňskou sklizeň, která pro ně skončila ztrátou, nedostávali ani polovinu. „Ani solidní farmářská cena, u níž nepředpokládáme, že by se v příštích týdnech a měsících výrazně měnila, neudrží plochy na úrovni minulého roku,“ uvedl Králíček.

Pěstování brambor se v republice snižuje dlouhodobě. Podle Českého statistického úřadu se v roce 1990 sklízely brambory ze 109.700 hektarů polí, o deset let později to už bylo jen 69.200 hektarů.

Malí pěstitelé končí

V příštím roce zřejmě brambory přestanou sázet někteří malí pěstitelé, kteří je měli nejvýš na 40 až 50 hektarech, protože nemají dostatečnou mechanizaci. Méně brambor ale zřejmě nasázejí i ekonomicky silnější podniky, které si postavily bioplynové stanice. Pro výrobu energií potřebují pěstovat kukuřici i na sto až dvě stě hektarech, podle výkonu zařízení. Zpeněžení produkce ve stanicích je pro ně výhodnější. „To znamená, že obvykle uberou z okopaninového honu brambor a rozšíří kukuřici,“ doplnil Králíček.

Letošní úroda brambor byla slabší než loni. Český statistický úřad odhadl pokles na 8,4 procenta. Podle údajů zpracovaných k 15. říjnu bylo sklizeno 690.000 tun.

Z Německa a Francie

Brambory se podle Josefa Králíčka i dovážejí, hlavně z Německa a Francie. Cena brambor v obchodech na Vysočině se pohybuje mezi deseti až patnácti korunami.