„Pronajímatel má právo na úhradu nájemného a zálohy na úhradu plnění spojených s nájmem, například poplatky za energie. Při uzavírání nájemní smlouvy může pronajímatel požadovat složení zálohy, která však nesmí přesahovat trojnásobek měsíčního nájemného a zálohy na úhradu plnění spojených s nájmem,“ vysvětluje Josef Černý ze Sdružení obrany spotřebitelů (SOS).

Nájemce má právo byt užívat a provádět v něm drobné opravy. Pronajímatel má na starosti větší potřebné opravy. Nájemce má také právo užívat společné prostory a zařízení domu a požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno, třeba energie nebo kabelovou televizi. „Nájemce je také povinen užívat byt řádně, nepoškozovat zařízení bytu a svým užíváním nesmí rušit výkon práv ostatních nájemníků.

Mezi další povinnosti patří písemné oznámení pronajímateli o změně počtu osob, které s ním užívají byt, nejpozději do 15 dnů,“ popisuje Černý. Nájem může ze zákona přecházet, pouze pokud nájemce zemře. V takovém případě přechází nájem na jeho děti, rodiče, sourozence, zetě či snachu, jestliže prokážou, že s ním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt.

„Nájemci se stávají také vnuci nájemce a ti, kteří pečovali o společnou domácnost nájemce nebo na něho byli odkázáni výživou. Jestliže prokážou, že s ním žili ve společné domácnosti nepřetržitě alespoň po dobu tří let před smrtí a nemají vlastní byt,“ sdělil Josef Černý.

U vnuků může z vážných důvodů soud rozhodnout, že se stávají nájemci, i když nebyla splněna podmínka tříletého soužití. „Zákon dále umožňuje výměnu bytu mezi nájemci. Je však třeba souhlasu pronajímatelů. Souhlas i dohoda musí mít písemnou formu.

Odepře-li pronajímatel bez závažných důvodů souhlas s výměnou bytu, může se nájemce obrátit na soud, který by mohl svým rozhodnutím nahradit souhlas pronajímatele,“ dodává Josef Černý za SOS.