V průmyslových zónách se nacházejí stovky pracovních míst. Některá města ve svitavském okrese plánují v letošním roce zóny ještě rozšířit. Takové plány mají radní v Poličce, Litomyšli nebo v Moravské Třebové. K rapidnímu snížení nezaměstnanosti v okrese to ale zřejmě příliš nepomůže. Na budování dalších zón a vzniku pracovních míst se totiž odrazila hospodářská krize. Investoři většinou váhají a vyčkávají, jaký bude další vývoj české ekonomiky.

V rámci úspor nebudou zóny nejspíše rozšiřovat ve Svitavách. V průmyslové zóně Paprsek je nyní k dispozici asi deset volných zainvestovaných ploch. „Upřednostňujeme výrobní podniky. Převážná část zájemců, kteří chtějí pozemek v naší zóně odkoupit, požaduje parcelu pro výstavbu fotovoltaických elektráren. Jeden úsek o výměře asi pět hektarů jsme již v minulosti rezervovali. Přestože nabízejí za pozemky více peněz, nevytváří pak téměř žádná pracovní místa. Za tímto účelem proto zatím další prodej nezvažujeme,“ uvedl Petr Vítek, vedoucí odboru správy majetku svitavské radnice. Dva zájemci z oblasti výrobních podniků svůj zájem o výstavbu přehodnotili kvůli ekonomické krizi. „To je velká škoda. Jednalo by se totiž o velký přínos do rozpočtu města. Hlavně ale mohlo vzniknout asi dvě stě až tři sta nových pracovních míst z oboru textilní výroby a kovoobrábění,“ dodává Petr Vítek. S rozšířením zóny tedy zatím ve Svitavách nepočítají.

V Litomyšli vedou jednání s novými zájemci o stavbu hal v průmyslové zóně. „V letošním roce předpokládáme zahájení výstavby u dvou až tří investorů. Výstavbu by pak měli ukončit v příštím roce. Tím pádem dojde k nabídce volných pracovních míst,“ vysvětluje Pavel Chadima, vedoucí odboru rozvoje a investic radnice v Litomyšli.

Také Polička bude letos průmyslovou oblast rozšiřovat. I když velikost zóny závisí na územním plánu města, hodlají ji zastupitelé budovat dále po částech, podle zájmu investorů. Plocha pozemku činí v současné době více než osm hektarů. Z toho je téměř pět parcel v majetku města. Poličští letos vybudují dalších zhruba sto třicet metrů komunikace, včetně inženýrských sítí pro konkrétního zájemce. Ten odkoupí plochu větší než jeden hektar.

Velikost zóny obecně ovlivňuje zájem investorů. Moravská Třebová má průmyslovou oblast plně obsazenou. „Letos zde vznikne asi třicet dalších pracovních míst. Momentálně hledáme novou vhodnou lokalitu,“ říká Miroslav Netolický, manažer ekonomického rozvoje města. V současné době do třebovské průmyslové zóny míří za prací asi tři sta padesát zaměstnanců.

Počet nezaměstnaných ale několik nových pracovních míst téměř neovlivní. „Pokud v těchto zónách najde práci letos až sto padesát našich současných uchazečů o zaměstnání, tak míra nezaměstnanosti klesne pouze nanejvýš o tři desetiny procenta,“ vysvětluje Jan Tesař, ředitel Úřadu práce ve Svitavách. Mnohdy se totiž do průmyslových oblastí stěhují lidé, kteří již pracovali v původních místech svého zaměstnavatele. Tito lidé se v míře nezaměstnanosti neprojeví vůbec. Skutečnost bude spíše podstatně horší. Úřad práce ale podle ředitele Jana Tesaře v každém případě vítá aktivity ve všech zónách a podporuje je, jak může.

Jak se bude vyvíjet letošní rok, zatím tedy manažeři průmyslových zón nedokáží odhadnout.

Zuzana Vaňková