Hráči nechávají ve výherních automatech ve městech svitavského okresu nemalé peníze. Nejvíce blikajících přístrojů, které slibují rychlé zbohatnutí, láká ve Svitavách. Na „paty“ jim ale šlape Litomyšl. Naopak pšenka moc nekvete gamblerům v Moravské Třebové.

Bez vyhlášky

Majitelé automatů obecně problém s povolením k provozování automatů nemají. „ Záleží, jestli města mají vyhlášku. Pokud provoz automatů žádná neupravuje, žádný problém získat povolení nemáme,“ potvrdila Markéta Štěpánková ze svitavské pobočky společnosti, která automaty provozuje. Do městských pokladen totiž plynou z každého přístroje nemalé peníze. Kromě místních poplatků dostávají radnice část výtěžku i polovinu správního poplatku. Druhou polovinu potom tvoří odvod finančnímu úřadu.

Na území města Svitavy bylo k prvnímu únoru celkem 76 výherních hracích přístrojů. Za rok 2009 svitavská radnice vybrala 1 945 860 korun za místní poplatek. „Výtěžek ve výši 1 564 225 korun jsme využili v souladu se zákonem na veřejně prospěšné účely v oblasti školství, sportu a zájmové činnosti,“ sdělila Zuzana Pustinová ze svitavského městského úřadu. Ačkoliv provozování výherních hracích přístrojů může obec na svém území upravit obecně závaznou vyhláškou, Svitavští ji zatím nevydali a ani v posledních letech žádnou žádost o umístění automatu nezamítli.

Hurá do heren

V Litomyšli je situace obdobná. Šedesát sedm výherních hracích přístrojů láká k výhře v sedmi hernách. Další tři automaty stojí na jiných místech, v restauracích. Ani zde podle Michaely Severové z městského úřadu v tuto chvíli radní neplánují omezení jejich počtu. Vždyť za rok 2009 činily správní a místní poplatky celkem 1,55 milionu korun. Dále pak výtěžek za rok 2008 s příjmem v roce 2009 ve výši osm set tisíc korun zastupitelé využili na financování kulturních akcí.

V Poličce je dnes zhruba padesát automatů. „Provozovatelé výherních hracích přístrojů respektují zákon a nežádají o povolení na území, kde nesmějí být povoleny. Obec proto vyhláškou další omezení nestanovila a ani neplánuje,“ uvedla za městský úřad Naděžda Šauerová. Za loňský rok tak přišlo do městské kasy 1 578 000 korun za správní poplatek. Z toho polovinu tvořil ale odvod finančnímu úřadu. Výtěžek 846 579 korun a místní poplatky, které činí pět tisíc korun za jeden automat na dobu tří měsíců, putovaly na veřejně prospěšné účely.

Pro neziskovky

V Jevíčku rovněž neplánují žádná omezení počtu výherních automatů. Dnes jich podle Petry Minaříkové z městského úřadu stojí ve městě třináct. „Takový krok nemá smysl. Když dostane gambler sociální dávky, stejně je do automatu naháže. Když ne tady, tak vyrazí třeba do sousedních Velkých Opatovic,“ domnívá se starosta Roman Müller. Takto alespoň část peněz zůstane ve městě. Jevíčští tak vloni mohli rozdělit 270 tisíc korun místním neziskovým organizacím.

Odlišný postoj mají k automatům zastupitelé v Moravské Třebové. Omezili provoz výherních hracích přístrojů vyhláškou již v roce 2007. Stanovili jí okruh vzdáleností, v němž nesmí být provozování výherních hracích přístrojů povoleno. „Tímto krokem došlo k významnému omezení počtu provozovaných přístrojů na území města,“ sdělila za Moravskou Třebovou Dana Buriánková. Poslední žádost o provozování automatu tak Moravskotřebovští zamítli na podzim loňského roku právě z důvodu rozporu umístění provozovny se schválenou vyhláškou. Ve městě je tak ještě o jeden automat méně než v Jevíčku. Přesto v Moravské Třebové vloni činily výnosy z provozu automatů celkem 873 024 korun, které umožnily poskytnutí příspěvků na činnost Kulturních služeb města Moravská Třebová a na práci s mládeží TJ Slovan Moravská Třebová.

V nejmenších městech okresu, v Březové nad Svitavou blikají tři automaty a v Bystrém pouze jediný.

Na rozdíl od výherních automatů videoloterijní terminály povoluje ministerstvo financí a kontroluje příslušný finanční úřad. Města tak o jejich počtu na svém území nemají informace.