Posledního srpna se po 116 letech rozloučíme s haléřovými mincemi. Po destihaléřích a dvacetihaléřích, které byly zrušeny před pěti lety, nyní končí i padesátníky.
„Jestliže neustále čteme o tom, jak koruna posiluje, logika říká, že za silnější peníze by mělo být více muziky. Tím pádem by bylo logičtější zavádění dvacetníků než rušení padesátníků,“ glosoval to nedávno pro Deník známý komentátor Ivan Hoffman.

Padesátníky se však ruší jen fyzicky. Ceny v obchodech budou nadále uváděny v haléřích, jen celkový účet u pokladny se bude zaokrouhlovat. Podobně jako dnes s desetníky a dvacetníky.
Rána to tudíž není ani pro karbaníky. „Nijak nám to nevadí. S padesátníky budeme hrát dál, stejně jako hrajeme i s desetníky a dvacetníky. Nyní je střádáme, abychom jich měli aspoň tři stovky, aby si je hráči mohli normálně za peníze vyšších hodnot koupit,“ uvedl chrudimský mariášník Vilém Meduna.
„Koruny a dvojky nejsou pro karty vhodné,“ dodal.

Lidé ale mají strach, navzdory chlácholení ekonomů, ze zdražování. „Pokud budou obchodníci chtít zaokrouhlit některé ceny, určitě ne dolů,“ bojí se Vlasta Modravská z Hradce Králové. „Ne, vliv na inflaci to bude mít maximálně desetinu procenta,“ vzkazují ekonomové.

A proč se vůbec padesátníky ruší? Podle centrální banky přestaly plnit funkci oběživa. Prostě nejsou žádané, lidem se s nimi nechce platit a strkají je už jen do „prasátek“. Důkazem je, že se jich do centrální banky vrací čím dál méně.
Padesátníky jsou navíc na ozdíl od mincí vyšších hodnot z hliníku, který se snadno otírá a znečišťuje počítací stroje. Ke zpracování padesátihaléřů nebylo možné využít běžné linky na mince a musely se zpracovávat ručně.

Korunová soustava, v níž jedna koruna se rovná jednomu stu haléřů, začala v českých zemích platit v roce 1892. Nahradila tehdy zlatkovou soustavu, kdy jeden zlatý představoval sto krejcarů. Z konce 19. století se proto vžil dodnes známý termín „pětka“, tedy deset korun. Desetikoruna totiž tehdy odpovídala dřívějším pěti zlatým.