Teď ještě zbývá zajistit, aby plánovaná úsporná opatření dostala požehnání senátu. Na co se můžeme těšit v případě, že budou změny schváleny?

Všech pracujících se dotkne zvýšení daně z příjmů kvůli stokorunovému snížení slevy na dani. Tento krok bývá označován jako zavedení povodňové daně zřejmě proto, aby byl pro občany stravitelnější. Ale ve své podstatě nejde o nic jiného než o látání děravého státního rozpočtu. Podle slov politiků by mělo jít pouze o přechodné opatření na rok 2011. Další změnou, o které jsem psal již v jednom ze svých dřívějších článků, je zredukování státní podpory stavebního spoření na polovic doprovázené zrušením daňového osvobození úroků. Pokud využíváte stavební spoření jen jako výhodnou formu investování volných financí, tak bude stát za úvahu vypovězení smlouvy a převod prostředků například na nějaký typ spořícího účtu. Banky takové produkty nabízejí v hojném počtu a se srovnatelnými úrokovými sazbami. V jejich prospěch mluví nulová výpovědní lhůta, peníze můžete vyzvednout kdykoliv bez předchozího oznámení, a vedení účtu zdarma.

Pohorší si také mladé páry uvažující o založení rodiny. Porodné bude nově náležet pouze za první narozené dítě. Naopak stejně jako nyní na tom budou nemocní, jen s tím rozdílem, že peníze budou dostávat od zaměstnavatele první tři týdny namísto současných dvou.

Další nemilou zprávou je plán ministra Drábka nazývaný malá penzijní reforma. Ten má více diferencovat vyplácené důchody tak, aby jejich výše byla ve větší míře odvislá od úrovně výdělku v produktivním období a tím ve své podstatě spravedlivější. Výsledkem této snahy je, že klesnou penze převážné většině dnešních padesátníků a šedesátníků oproti penzím, jenž by pobírali podle stávajících pravidel. Návrh totiž počítá se snížením důchodů pro občany s průměrným platem nižším než 35 tisíc hrubého, na druhou stranu si polepší lidé, kteří mají na výplatní pásce více než čtyřicet tisíc. Průměrný měsíční příjem se pohybuje okolo 25 tisíc a 60 procent populace na něj nedosáhne, takže i zde je vidět, že motivem bylo na prvním místě seškrtání výdajů a omezení záporného hospodaření státu. Necháme se překvapit, jak to nakonec všechno dopadne.

ekonom JOSEF KRÁL