Lidé ve většině obcí se jim brání, někde stavbu zarazily referenda, jinde se však už panely staví.

Výhodná finanční injekce obci nebo stvůra hyzdící okolní krajinu desítky let? Ekologický zdroj energie či místo, na kterém hynou rostliny i živočichové? Téma fotovoltaických elektráren hýbe Blanenskem už hezkých pár měsíců. Někde jejich stavbu zastaví referenda, v některých obcích se s nimi však budou muset lidé zřejmě smířit. Panely zasahující plochu třiceti hektarů zaplní v blízké době například pole u Ráječka. Stavba elektrárny tam přes protesty místních začala před pár dny.

„To, že by měla v Ráječku stát tak rozlehlá sluneční elektrárna, zatímco v okolních obcích od plánovaných staveb ustupují, se nám vůbec nelíbí. I kdybych pominula, jaký je to obrovský zásah do krajiny, v pořádku není ani postup zastupitelstva. O záměru postavit u obce fotovoltaickou elektrárnu nás dostatečně neinformovali a tak jsme promeškali dobu, kdy se dala stavba ještě zvrátit referendem,“ popsala žena z Ráječka, která si z osobních důvodů nepřála být jmenována. Není však jediná, komu vadí, že v blízkosti vesnice bude stát obrovská sluneční elektrárna. Před pár dny založili Ráječkovští občanské sdružení nazvané Proti devastaci krajinného rázu v Ráječku, ve kterém dávají najevo nespokojenost s rozestavěnou solární elektrárnou. Před pár vyjádřili svůj nesouhlas otevřeným dopisem adresovaným zastupitelům Ráječka.

Starosta: elektrárna spíš pomůže než uškodí

Aby se však mohla sluneční elektrárna o rozměrech téměř třiceti hektarů u Ráječka začít stavět, kolem sedmdesáti rodin na ni muselo prodat svoje pozemky. Podle ráječkovského starosty Víta Rajtšlégra se stavbou proto byla většina místních lidí srozuměna.

„Velká část občanů kvůli stavbě prodala své pozemky. I z toho se dá usoudit, že o elektrárně lidé nejen věděli, ale že s ní i souhlasili. Navíc z ní tak získala peníze nejen obec, ale díky prodeji pozemků i přímo sami lidé,“ přiblížil starosta Ráječka.

Podle něho elektrárna Ráječkovským spíš pomůže než uškodí. „Samozřejmě jsme zvažovali, jestli výhody, které obec z elektrárny bude mít, převáží nad tím, že zasáhne do krajiny i že se budeme muset potýkat s protesty některých lidí. Došli jsme ale k závěru, že stavba solární elektrárny rozvoji Ráječka prospěje. Milióny, které z ní dostaneme, použijeme třeba na opravu školy, uvažujeme i o stavbě hasičské zbrojnice a o domu pro seniory, který v obci chybí. A navíc tu panely nebudou stát navždy. Za dvacet let je firma musí zlikvidovat,“ doplnil Rajtšlégr.

S tím, že solární elektrárna obci neuškodí, spousta lidí ale nesouhlasí. „Elektrárna se staví ve svahu s písčitým podkladem bez prozkoumání vlivů na vznik bleskových povodních a záplav. Když dešťové srážky dopadnou na plochu panelu a stečou přes jeho hranu na velmi úzký, asi deseticentimetrový, pás země, dochází k přesycení půdy vodou. Předpoklad, že se pak voda pozvolně vsákne do plochy, je v tomto případě zcela mylný,“ obává se Josef Mikulášek, rodák z Rájce-Jestřebí.

Dopadů solárních panelů na krajinu se obává i Pavel Konečný, vedoucí Odboru životního prostředí Městského úřadu v Blansku. „Na Blanensku opravdu za poslední dobu nastal boom fotovoltaických elektráren. Ale obávám se, že následky, které můžou na krajinu, půdu, rostliny i zvěř tyto obrovské stavby mít, zastupitelé obcí nedomysleli,“ míní Konečný.

Ráječko není na Blanensku jediná obec, poblíž které vznikne v příštích letech solární elektrárna. Se solárními panely se budou muset smířit například lidé v Ústupu, peticí proti elektrárně bojují Velkoopatovičtí a referendem naopak stavbu v tomto roce odvrátili v Sudicích a v Olomoučanech. V Śebrově ji zase na doporučení odboru životního prostředí stopli sami zastupitelé.