V Rozhraní ekologicky hospodaří Lubomír Jelínek, který chová krávy bez tržní produkce mléka a pěstuje si také obilí potřebné pro výkrm býků. Další projekt vzniká nedaleko Sebranic, kde vyrůstá sad pro produkci biojablek.

Ekologičtí zemědělci využívají služeb poradenského místa v Litomyšli. Zde již sedmým rokem pomáhá farmářům z Pardubického a Královéhradeckého kraje František Chlad. „K ekologickému zemědělství mě přivedla má žena Jarmila, která od roku 1991 aktivně působila ve svazu PRIO-BIO. V roce 2001 jsme založili regionální centrum svazu a vzali si na starost dvaadvacet farem. V současné době spolupracuji s 57 farmáři na území dvou krajů,“ uvádí poradce František Chlad.

Právě do Litomyšle směřují kroky četných zájemců o ekologické hospodaření, které se vyznačuje kladným vztahem ke zvířatům, půdě, rostlinám a přírodě bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Celý proces certifikace je náročný. Zpracování bioproduktů na biopotraviny má svá přísná pravidla, která musí být dodržována a jsou v celém procesu kontrolována zvláštní nezávislou kontrolní organizací.

Poradce proto častokrát musí opakovaně navštívit nového ekologického hospodáře, aby mu pomohl s potřebnou dokumentací. V první řadě jde o podmínky farmy. Ta musí splňovat požadavky ekologického hospodaření dané státní normou.

Ekozemědělci to nemají jednoduché ani se stroji, které si najímají od konvenčních zemědělců. Než vyjedou na pole, musí vyčistit celý kombajn, aby nedošlo ke kontaminaci sklízeného obilí. Celý proces musí pečlivě zaznamenat do deníku. První násypka z tohoto kombajnu nemůže být použita k výrobě biopotraviny. U vlastní techniky problém odpadá.

Pro chovy zvířat je důležitá evidence léčení hospodářských zvířat, kde se zaznamenává použité léčivo včetně ochranné lhůty. Ta je oproti konvenčnímu zemědělství dvojnásobná a v této době produkty, se nesmí prodávat. Navíc se dbá na welfare – životní pohodu zvířat, kterou vyjádřil J.Webster (1994) takto: „Pohoda zvířete je určena jeho schopností vyhnout se strádání a zachovat si zdatnost.“

Všechna opatření jsou důležitá, aby spotřebitel měl důvěru v bioprodukty. Ty jsou po certifikaci odlišně označovány a prodávány nejen ve specializovaných prodejnách, ale v poslední době také v běžných obchodech a supermarketech.

Sylva Horáková