Za životní úspěch považuje jihočeský motokrosař MARTIN MICHEK (24 let) letošní titul vicemistra světa ve třídě MX3. K němu přidal obhajobu domácího primátu ve stejné kubatuře. Pro příští rok ho láká útok na titul mistra světa a do budoucna třeba Rallye Dakar.

Loni jste skončil v mistrovství světa třetí, letos jste toto umístění ještě o příčku vylepšil. Jste spokojen, nebo vás mrzí, že jste nedosáhl až na titul, o kterém jste před sezonou snil?
Celou sezonu ovlivnil hned první závod v Holandsku, kde jsem kvůli technickým problémům nedojel ani jednu jízdu. Do šampionátu jsem tak vstupoval bez bodu prakticky z posledního místa. Potom měly moje výkony vzestupnou tendenci a dokázal jsem vyhrát tři Velké ceny, což byl další splněný sen.

Úvodní závod vám ale vlastně prohrál mistrovský titul. Co se ve Valkenswaardu přihodilo?
V první jízdě mi prasklo lanko od plynu, takže jsem musel odstoupit. Ve druhé rozjížďce to byla snad ještě větší smůla. Při pádu mi jeden ze soupeřů naboural do nádrže a otevřel víčko. Vytekl mi benzin, tudíž jsem nemohl pokračovat. Byly to dvě nešťastné náhody. Na titul jsem nedosáhl, přesto musím říct, že sezona pro mě nedopadla nijak špatně. Byl jsem několikrát na stupních vítězů a třikrát jsem Velkou cenu vyhrál. Pořád jsem se pohyboval na předních místech, což bylo příjemné. Titul vicemistra světa mi udělal strašnou radost a ničeho nelituji.

Mistrem světa se stal Rakušan Walkner. Bylo ve vašich silách porazit i tohoto soupeře?
Závodit se s ním určitě dalo. On vyhrál v seriálu dva závody, já tři. Měl jsem nejvíce vyhraných Grand Prix ze všech jezdců. Závodit se dá s každým.

Úroveň mistrovství světa v kategorii MX3 podle vás stoupá?
Řekl bych, že je to rok od roku kvalitnější. Loni jsme bojovali o první příčky jenom se Švýcarem Billem a Francouzem Potiskem. Letos bylo minimálně šest jezdců, kteří mohli vyhrávat závody. Šampionát byl vyrovnanější a jeho úroveň jde nahoru.

Třikrát byl závod mistrovství světa třídy MX3 součástí světového šampionátu nejprestižnějších kubatur MX1 a MX2. Bylo to ku prospěchu věci?
Já osobně mám raději, když se naše závody jedou samostatně. Samozřejmě je obrovské plus, když na společné závody přijde třeba padesát tisíc diváků. V tom je to dobré. Pro nás je ale nepříjemné, že program je hodně našlapaný a my jedeme první trénink už v půl osmé ráno a druhou finálovou jízdu třeba až v šest hodin večer. Z tohoto hlediska je to nevýhoda. Navíc se pokaždé při společném závodu platí startovné tři sta euro. To je pochopitelně nepříjemné. Když jedeme závod samostatně, tak se startovné neplatí.

Na domácím závodu v Lokti jste si vyzkoušel i mistrovství světa třídy MX1. V obou jízdách jste sáhl na body. Byl to velký rozdíl proti kubatuře MX3?
Rozdíl to je. Ve třídě MX1 je zhruba třináct továrních motorek a s těmi dalšími kolem patnáctého až dvacátého místa už se dá závodit. Je to velká hra peněz. Pokud chcete získat místo v továrním týmu, tak musíte přinést skutečně velký balík. To je problém.

V mezinárodním mistrovství republiky třídy MX3-Open jste obhájil titul a zdálo se, že poměrně hladce. Souhlasíte?
S týmovým kolegou Petrem Bartošem jsme udělali stejný kus práce jako loni. Já jsem byl první, on druhý. Rozhodnuto bylo už před posledním závodem. Obhajoba je krásná věc a já si to užívám. Budu se snažit nasbírat co nejvíce titulů, protože rád vyhrávám. Nikomu nedám nic zadarmo.

Nechybí vám ale doma už trochu motivace, protože generace kolem Martina Žeravy, Michala Kadlečka, Jiřího Čepeláka a dalších matadorů pomalu odchází a mezi mladšími se moc nových soupeřů nevyskytuje? Je dobře, že se na nějakých závodech objevil Francouz Richier, jenž s vámi sváděl rovnocenné souboje?
Pro mě je jenom dobře, když se objeví nějaký nový kvalitní soupeř. Žene mě to dopředu v přípravě. Doma chci být nejlepší a je pro mě velkou motivací, abych to dokázal. Naši  kluci už sice opravdu trochu stárnou, ale na domácích tratích se dá závodit opravdu dlouho. Předvádí to Michal Kadleček, jemuž je sedmatřicet let a pořád jede ve špičce. Naše tratě jsou rychlé a hodně urovnané. Nerozbíjí se tolik jako v mistrovství světa. Tam se rozdíly více projeví.

Nechyběl jste v naší reprezentaci na prestižním Motokrosu národů v Belgii. Zůstali jste jako první nepostupující tým na jednadvacátém místě v kvalifikaci. Brali jste to jako neúspěch?
Postup do finále nám unikl o jediné místo. Závodilo se na písku, což je skutečně specifický terén. Těžko se to popisuje. Když se pískové duny hodně rozbijí, tak se tam těžko závodí. Je to extrémní věc. Sice to zkoušíme natrénovat, ale není jednoduché se prosadit proti soupeřům, kteří na písku vyrůstají. My jsme zvyklí spíše na tvrdé tratě. To není výmluva, spíše konstatování.

Závod to ale byl celkově mimořádný. Je to tak?
Je to největší závod roku, kterého se zúčastní závodníci z celého světa na čele s Američany. Přestože jsme nepostoupili do finále, tak bych řekl, že se tam český motokros úplně neztratil. Proti loňskému čtrnáctému místu je to ale pokles. To je jasné.

Doma jste si zajel také družstva v dresu Orionu Litomyšl. Ve Stříbře jste skončili stříbrní. Co chybělo k tomu, abyste na závěr sezony přidali týmový titul?
Asi se vyhrát dalo. Družstva jsou ale ošemetná. V mých očích jsem pro úspěch udělal maximum. Vyhrál jsem trénink i kvalifikaci a odpoledne obě své jízdy. Družstva jsou ale týmovou záležitostí a neměli jsme ani potřebné štěstí, abychom na první místo dosáhli. Sám za sebe jsem mohl být s výkonem spokojen. Ve druhé jízdě jsem po startu spadl a ještě jsem ji vyhrál, což není špatný výsledek.

Motokrosová sezona skončila. Dopřejete si nějaký odpočinek?
Mám nabídky na účast na nějakých halových superkrosech v Německu. O tom přemýšlím. Spíše si teď ale dám třítýdenní dovolenou, protože za sezonu je toho závodění, trénování a hlavně také cestování opravdu dost. Nějaká pauza bude potřeba.

Potom začnete znovu nabírat fyzickou kondici?
Bude to klasická zimní příprava. Třífázově budu trénovat a nabírat v posilovně sílu i vytrvalost.

Kdy se vrátíte zpátky do sedla motocyklu?
Chci zvolit stejný model jako letos, takže bych v únoru odjel na měsíc do Španělska a Itálie. Tam je kolem patnácti stupňů a dá se dobře trénovat.

V příštím roce pojedete opět mistrovství světa třídy MX3?
Ano. A k tomu mistrovství republiky. To budou mé dva prioritní seriály, kterých se zúčastním. V obou bych chtěl minimálně obhájit současné pozice, i když dobře vím, že to nebude jednoduché. Chci se dobře připravit a udělám maximum, aby to vyšlo.

Budete i nadále pokračovat také v příští sezoně v týmu Orion Litomyšl – RS Petrol?
To je s otazníkem. Domluveni nejsme. Mám i nějaké jiné nabídky od nás i ze zahraničí. Jedna byla dokonce až z Brazílie. Také jsem to zvažoval, ale znamenalo by to být rok tam a jezdit jejich Jihoamerický pohár. Už jsem si to tam letos vyzkoušel, ale spíše zůstanu doma. Být celý rok v neznámém prostředí mě moc neláká. Přece jen Evropa je na život jednodušší.

V médiích proskočila také zmínka, že chcete zkusit Rallye Dakar. To by se jednalo o nějakou vzdálenější budoucnost?
Rád bych si to zkusil, ale určitě je to vzdálenější budoucnost. Je to jeden z dalších takových snů, který bych si někdy chtěl splnit. Bylo by zajímavé si to vyzkoušet.   (pks)