Získat jakýkoli sportovní úspěch v prestižní celostátní soutěži je těžké. Obhájit ho druhý rok po sobě je snad ještě náročnější. Parkurový jezdec RUDOLF DOLEŽAL patří k těm, jímž se něco podobného povedlo. Prvenství ve finále Českého skokového poháru náleží k tomu „nej", co může jezdec v České republice dosáhnout, a když na něho reprezentant Jezdeckého klubu Hřebčín Suchá dosáhl opakovaně, byla volba nejlepšího sportovce jednoznačná.

„Když se mi v roce 2015 podařilo vyhrát finále Českého skokového poháru a vzápětí se díky tomu stát i nejúspěšnějším sportovcem Svitavska, byly to pro mě krásné chvíle a současně povzbuzení do další sezony. Jsem moc šťastný, že se mi to povedlo zopakovat," netají se král regionálního sportu.

Konec dobrý, všechno dobré. Český skokový pohár trvá od dubna do září a na jeho konci byl opět váš triumf. Radost byla ještě větší než minule?

Řekl bych to takhle. Žádný sportovec nemůže pořád vítězit. Byly v sezoně výhry, byly prohry, ale podařilo se zabrat v ten nejdůležitější moment. Velký dík patří mé klisně českého chovu Laře Croft, která v rozhodující chvíli vydala ze sebe maximum a moc mi pomohla. Mám ve stáji i koně zahraničního chovu, o to jsem raději, když se mohu chlubit, že to byl náš český kůň.

Průběh pohárové sezony pro vás nebyl úplně bezproblémový, o účast ve finále jste musel dlouho bojovat, že?

Dobře jsem věděl, že budu muset skokové poháry objíždět, abych dokázal, že to o rok dříve nebyla úplná náhoda. Postupně jsem sbíral body do žebříčku a posouval se blíže k nejlepší čtyřce, kam jsem se ale skutečně dostal až v posledním kvalifikačním kole. Mohl jsem tak obhajovat vítězství ve finále. To jsem šel úplně bez nervů a to vidím jako hodně důležité. Nervy jsem nechal stranou a závodil tělem a srdcem.

Podruhé jste vyhrál finále specifické svým systémem, kdy závodíte jak na svém koni, tak na koních soupeřů. Je to souhra okolností, nebo jste opravdu silný v tom, jak se „sehrát" s neznámým koněm?

Nemohu asi říci, že jde o moji silnou stránku, ale určitě to je o životních a sportovních zkušenostech. Už nepatřím mezi nejmladší jezdce a za dlouhá léta své kariéry jsme měl možnost poznat stovky a tisíce koní, což mi určitě dodalo schopnosti, jak s nimi pracovat. Je to tak, že v takové soutěži nelze přizpůsobovat koně jezdci. Naopak, v ten velký finálový den je třeba, aby se jezdec vždy přizpůsobil koni.

Když se podíváme mimo Český skokový pohár, co další soutěže? Kupříkladu mistrovství České republiky?

Mistrovství jsem se zúčastnil, ale nebyl jsem v první desítce, ještě potřebuji zapracovat na třetím finálovém kole, které se mi dva roky po sobě nepovedlo. Ale nelze být všude na vrcholu, náš sport děla dobře a svědomitě spousta lidí a ty přední příčky se střídají. Kde mohu být spokojen, to jsou soutěže mladých koní. Tento sport stojí na tom, že si musím vychovat nové koně do dalších let, protože na každého koně přijde určitá věková hranice, kdy odchází do sportovního důchodu, kvalitní klisny jdou do chovu a podobně. To se mi docela dařilo. Do zahraničí jsem tolik nejezdil, u nás je množství kvalitních závodů.

Zmínil jste, že vás na skokovém poháru netěší jenom sportovní stránka celé věci…

Přesně tak. Rád objíždím jednotlivé velké ceny a musím říci, že mám radost i tehdy, i když se mi výsledkově zrovna nezadaří. Ze startovného na závodech totiž chodí část finančních prostředků na konto nadace podporující transplantaci kostní dřeně. Uvědomuji si, že sám mám v životě štěstí, jsem zdravý, mohu sportovat, ale jsou lidé, které takové štěstí nemají. Jsem rád, že se jim touto cestou snažíme pomáhat a všem jezdcům za to patří poděkování.

Co Rudolf Doležal a „zlatý hattrick", tedy útok na třetí prvenství v Českém skokovém poháru v řadě? To by bylo něco mimořádného, že…

Samozřejmě je to pro mě velká výzva. Budu na tom pracovat, uvidíme, jak se mi bude dařit. Důležité je, aby byli koně zdraví, abych já byl zdravý, potom se o to budu moci snažit. Zaměřím se také na lepší výsledek na mistrovství republiky, protože pochopitelně to je jeden z nejvýznamnějších závodů u nás. Byť skokový pohár je zase náročnější v tom, že trvá celou sezonou a musím prokazovat svoji výkonnost po dobu několika měsíců. Tím více jsem hrdý na to, že se mi to dvakrát po sobě podařilo dotáhnout až na ten nejvyšší stupínek.

Před rokem jsme mluvili o tom, že otevíráte vlastní stáj, v níž budete připravovat svoje koně? Pomohla tato změna?

Rozhodně ano. Vnímám to tak, že člověk musí učinit v životě určité kroky a jsem moc rád, že se mi tenhle krok podařilo realizovat. O to více se nyní mohu soustředit na sportovní výkony.