Dvaatřicet zápasů v dlouhodobé části mají za sebou, ovšem to je v tuhle chvíli vlastně zapomenuto. Splnili dílčí cíl a dostali se do skupiny A1, nyní však před nimi stojí výzva nová a daleko lákavější.

Poprvé v historii se dostat mezi elitní čtyřku ligy.

Svitavští basketbalisté v pondělí rozehrají čtvrtfinálovou sérii play off na palubovce Děčína, několikanásobného finalisty nejvyšší soutěže a týmu, který v play off uměl vždy vygradovat svoje výkony. Dokážou to rovněž Dekstone Tuři? Odpověď se začne rýsovat v pondělí večer…

Možná cesta k úspěchu? Kouč Lubomír Růžička nechce pochopitelně zabíhat do svých taktických plánů, nicméně určitý recept nabízí. „Důležitým aspektem bude vyrovnat se Děčínu, nebo ho překonat, v soudržnosti, v oddanosti, ve vůli porvat se o každý centimetr palubovky,“ připomíná Růžička základní atributy bojů v play off.

„Je načase prolomit pravidlo můj dům, můj hrad“

„Dalším faktorem bude aktuální kvalita, ať už týmová, nebo individuální. V neposlední řadě bude z mého pohledu klíčová dobrá práce s lavičkou. To, kdo zachová větší rotace a kdo bude lépe pracovat se silami, může být klíčové, protože čtvrtfinálové zápasy se hrají za rychle sebou a tým, který tohle zvládne lépe, může být úspěšný,“ připomíná Lubomír Růžička, že jen první čtyři duely série se odehrají během šesti dnů.

Pokud dvojice Roseboro – Smithson stačí doléčit svoje šrámy, měli by Tuři do prvního střetnutí vyrukovat na soupeře v nejsilnější sestavě.

O čem ještě hovořil trenér svitavských basketbalistů Lubomír Růžička na prahu tolik očekávaného čtvrtfinále?

O tom, co mu vytane na mysli, když se řekne basketbalový Děčín…

Děčín vnímám z několika úhlů pohledu. Konzistentnost na trenérské lavici, kde více než deset let vládne pevná ruka Pavla Budínského. Je trenérem, který svoje družstvo vždy dokázal nachystat na vrchol sezony. Pro nás to bude velký úkol se s tím popasovat, protože soupeř na nás bude takticky výborně připraven. Určité limity ale Děčín oproti minulým letům má a bude na nás, abychom toho využili na útočné i obranné polovině. V sezoně jsme s Děčínem sehráli pět utkání včetně poháru a vždy zatím platilo pravidlo můj dům – můj hrad. Je načase to prolomit.

O tom, co si lze vzít ze zatím odehraných vzájemných ligových a pohárových zápasů.

Myslím, že do play off asi vůbec nic, protože to byla základní část, nadstavba, pohár. Utkání ve čtvrtfinále budou hrána v úplně odlišném tempu, ve vyšším nasazení a rozhodne momentální forma, to, kdo bude úspěšnější ve čtení hry a zároveň na doskoku, se kterým máme problémy.

O emocích, které tradičně doprovázejí vyřazovací boje.

Na obou stranách je řada zkušených hráčů, pro ně to není první play off, i trenéři si něco prošli. Emoce k play off patří, ale musíme je udržet na té správné straně, nedostávat se do frustrace, hledat dobré okamžiky v utkání a z nich se snažit odrazit, nepřipustit šňůry soupeře. Na atmosféru se těšíme jak v Děčíně, tak ve Svitavách, chceme dokázat, že náš tým má kvalitu a charakter.

O tom, s čím by byl spokojen po prvních dvou utkáních.

Takhle nepřemýšlím. Já přemýšlím v první řadě nad pondělním utkáním, z něhož se budeme odrážet do úterního. Je potřeba vyladit a načasovat správně formu, doléčit některé šrámy a nastoupit s čistými hlavami. První krok je na straně Děčína, on doma musí, my v prvním zápase můžeme.