Poprvé v krátké historii této evropské soutěže se mohou jeho účastníci těšit na finanční odměnu. Do vedení se dostal Čech, mluví se o zvučnějších celcích a dohrávat se bude finále loňského ročníku. V něm jsou zainteresováni pardubičtí dlouháni a děčínští Válečníci.

ČESKÁ KREV VE VEDENÍ

Alpe Adria Cup (AAC) je v posledních sezonách hojně obsazován českými zástupci. Nikoho nemohlo překvapit, že byl do vedoucího štábu jmenován i český vyslanec.

Stal se jím Jakub Důra, sportovní manažer BK Armex Děčín. I proto, že jeho klub začal z tuzemských ligových celků pronikat do soutěže jako první, a to už v roce 2016, tedy krátce po založení poháru, v jehož názvu se objevují Alpy a Jadran.

„Jsme velmi rádi, že se povedlo české týmy zapojit do této zajímavé soutěže, což dokonce vedlo k loňské rekordní účasti pěti celků z Kooperativa NBL. Mezinárodní konfrontace je vždy přínosná, ať jiným prostředím, přivedením neokoukaných soupeřů, odlišným pojetím hry, větším počtem šancí pro mladší hráče, ale i vyplněním ligových přestávek,“ vypočítává Jakub Důra.

„Soutěž je atraktivní rovněž marketingově, kde vidíme prostor k dalšímu rozvoji mezinárodní spolupráce. Navíc předběžní zájemci z okolních zemí vypadají zatím nejzajímavěji za celou historii Alpe Adria Cupu,“ dodává. Těší jej také fakt, že se finalisté loňského nedokončeného ročníku dohodli na zářijovém odehrání finálové série. Souboje Pardubic s Děčínem totiž zhatil nástup vládních opatření po vypuknutí koronavirové pandemie.

Z ředitelské židle soutěže po pěti letech odstoupil Gerald Martens, který nyní bude už jen čestným předsedou, a bude se věnovat především dění v Rakouské basketbalové federaci, jejímž šéfem se stal loni. Novým ředitelem AAC se stal jeho dosavadní „hlavní motor“ Johannes Wiesmann, který rovněž pracuje pro rakouskou federaci. Vedle Jakuba Důry byl za nového člena vedení zvolen ještě Marek Imre, který je marketingovým manažerem klubu Patrioti Levice.

POPRVÉ PRIZE MONEY

Do nové sezony chce Alpe Adria Cup, který dosud hrály kluby ze sedmi zemí (Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko a Polsko), vtrhnout s některými zvučnými basketbalovými jmény.

Formát soutěže má zůstat zachovaný pro šestnáct celků ve čtyřech základních skupinách s následným play off pro první dva týmy z každé skupiny. Účastníci do nové sezony budou vybíráni podle kvalitativních parametrů, ale také s ohledem na předešlé zkušenosti z tohoto poháru.

Ten by měl mít nyní svého titulárního partnera. Soutěže by se ráda marketingově výrazněji zviditelnila v zemích svých účastníků a vůbec poprvé chystá i prize money, které budou čekat na nejlepší čtyři týmy Alpe Adria Cupu.

„Současná situace je velmi těžká pro každého z nás. Mezinárodní sport je fatálně zasažen pandemií COVID-19. O to jsem šťastnější, že i přes nepříznivé okolnosti máme před sebou nejenom pokračování, ale dokonce rozvoj Alpe Adria Cupu v blízké budoucnosti. Věřím, že tuto soutěž s unikátním duchem můžeme posunout dál už v příštím ročníku,“ přemítá Johannes Wiesmann, nový šéf Alpe Adria Cupu. (ph, zz)

Glosa Radka Halvy
Alpe Adria Cup rozhodně není špatným nápadem. Mezinárodní konfrontace je pro basketbalisty potřebná a za situace, kdy stabilní účast v evropských soutěžích FIBA je pro většinu našich klubů především z ekonomických hledisek krajně problematická, ne-li vyloučená, se může jednat o zajímavou alternativu. Má to ale jednu základní podmínku. Pohár musí brát skutečně na vážno všechny startující kluby, nejen ty české, jak jsme byli, čest výjimkám, svědky v uplynulé sezoně. Dokud bude běžné, že tým k zápasu vůbec nepřijede, jako polské Gliwice do Pardubic (dovolily by si něco takového v domácí ligové soutěži?), nebo nastoupí na palubovku v sedmi lidech jak někde v krajském přeboru (při veškeré úctě ke krajskému přeboru), tak se respektovaná soutěž prostě vybudovat nedá. I kdyby se její nové vedení, byť má jistě upřímnou snahu a odvážné plány do budoucna, třeba rozkrájelo.