Současná jednička v tomto sportu, tedy Polsko, se utěšilo druhým místem překvapivého finalisty Jakuba Jamróga, který přicestoval narychlo do Pardubic za odřeknuvšího Patryka Dudeka.

A další plochodrážní velmoc jménem Česká republika se musela dívat na záda Francii, Itálii, Slovinsku, Lotyšsku. Stejně jako předloni se její zástupce nepodíval ani do semifinále. S tím rozdílem, že v roce 2021 chyběl na startu Václav Milík. Letos startoval a domácím fanouškům připravil zklamání. Svoji pouť jubilejním ročníkem zakončil už ve čtvrfinále. Podobně dopadl i jheo případný nástupce Jan Kvěch.

Nezpívají si ani v další plochodrážní baště, Austrálii. Jasná jednička a majitel již tří trofejí z Pardubic, Jason Doyle chtěl moc získat čtvrté prvenství, kterým by na třetí příčce historické tabulky dorovnal svého krajana Leigha Adamse. Navíc by se osamostatnil od Tonyho Rickardsona ze Švédska. Do finále se dostal suverénně ovšem tam jeho úsílí nejdříve zhatil pád a potom závada na stroji. Není divu, že po závodě vůbec nešetřil slovíčkem fuck… Všichni fandové si přejí, aby ho tato dvojí smůla neodradila od další cesty do Svítkova. Aby dorazil na 76. ročník i ve svých osmatřiceti letech…

Suma sumarum. Na Zlatou byli přihlášeni čtyři z let minulých. Patryk Dudek (2021) nedorazil. Ostatní tři skončili jako sedláci u Chlumce… Václav Milík (2017) i Chris Holder (2014) z Austrálie si mohli zabalit fidlátka už po čtvrtfinále. Jeho krajan Jason Doyle se musel zříct velkého finále po prvním okruhu. 

Všichni zmínění „obhájci“ tak mají o motivaci postaráno. Stejně jako Timo Lahti, který by rád hodil Finsku pevnou kotvu do plochodrážnho moře…