Chrudim má ve svém týmu dvanáct vyrovnaných hráčů. Ti při sebemenších zraněních mohou nastoupit a na finálním výsledku ani hře to není téměř poznat. Přece jenom ale v letošní sezoně zafungovaly především tři posily.

Tou první je brazilský brankář Dudu. Do Chrudimi přišel z Kairatu Almaty, kde dostal tu nejlepší brankářskou školu od legendy futsalu Higuita.

Chrudimští futsalisté vybojovali patnáctý titul.
Přišel, chytil a zvítězil! Gerčák vychytal penalty a s tím i patnáctý titul

Dudu v chrudimské bráně předváděl stabilní výkony, i díky němu měli svěřenci Felipe Condeho nejlepší defenzivu v 1. FUTSAL lize.

V průběhu února, po vítězství v poháru nad Slavii, přišly dvě stěžejní posily, které byly základním stavebním kamenem v cestě k patnáctému titulu.

Těmi jsou srbský futsalista Marko Radovanovič a brazilec Torres. Hned po svém příchodu se zabydleli ve formaci s Evertonem a Došou. Jejich čtyřka platila na soupeře především agresivní hrou, ale také klidnou kombinací či překvapivou nahrávkou a kličkou.

Interobal Plzeň - Chrudim, 4. zápas finále play-off. Foto: David KorandaKapitán Tomáš Koudelka přebírá pohár pro vítěze 1. FUTSAL ligy Foto: David KorandaZdroj: Deník/Martin Švec

Jeden může zaskočit za druhého

Jak již bylo zmíněno, tak Chrudim spoléhá především na vyrovnaný kádr. Ve zkratce: Když se střelecky nedaří jednomu, tak se daří druhému.

Formu v letošní sezoně měli především bratři Drozdové. David se stal v základní části nejproduktivnějším hráčem, kdy ve dvaceti dvou zápasech vstřelil dvaadvacet branek a na třicet dva jich přihrál.

Naopak jeho bratr Pavel si podmanil střeleckou statistiku a s šestatřiceti brankami se stal nejlepším střelcem nejvyšší soutěže.

Forma je ale trochu opustila v play off, kdy jim zvlhnul střelecký prach. Na druhou stranu však zodpovědně bránili, i díky jejich výkonu Chrudim získala patnáctý titul.

Matěj Slováček vystřelil chrudimským fustalistům první finálové vítězství.
Nic jiného než vítězství nebereme, vyhlašuje chrudimský kapitán Slováček

Korunu střelce a tahouna přebral v play off překvapivě Martin Doša. Ten sice v základní části spíše platil za svátečního střelce, kdy dal čtyři góly, ale v rozhodující části to už bylo jiné kafe. V jedenácti zápasech se trefil sedmkrát. Především jeho branka proti Slavii byla vítězná a nasměrovala Chrudim do finále proti Plzni.

„Dělali jsme si v kabině z něj srandu, že za sezonu dá dvě či tři branky. On býval z toho smutný, ale pak vždy hrdinsky prohlásil, že začne dávat góly, až o něco půjde. Jsme nadšení, že dodržel slovo a do čeho kopl, tak skončilo v bráně,“ říkal k formě Doši Tomáš Koudelka.

Interobal Plzeň - Chrudim, 4. zápas finále play-off. Foto: David KorandaTomáš Koudelka v souboji. Foto: David KorandaZdroj: Deník/Martin Švec

Slova uznání z Plzně

Všechno letos šlapalo jak mělo a výsledek této snahy skončil pro Chrudim nejlépe, jak jenom mohl. Vítězství v základní části, vítězství v poháru a do třetice i získaný rekordní patnáctý titul.

Ve finálové sérii se navíc svěřenci trenéra Condeho mohli pomstít Plzni, která v minulém roce získala titul právě po třech zápasech proti chrudimským futsalistům. Trenér Marek Kopecký ale dokáže uznat kvality soupeře, což značí i jeho slova: „Samozřejmě hráčům z Chrudimi patří gratulace. Byli letos futsalovější.“

Nadšení z titulu netajil brazilský lodivod Chrudimi, Felipe Conde: „Pro nás je tento titul výjimečný, protože je obrovsky těžké každý rok dokazovat a obhajovat, že jsme nejlepší. Letos jsme to však všem opět dokázali. Jsem na kluky hrdý.“

Glosa Tomáše Macha

Klobouk dolů před Chrudimí i Plzní…

Titul je zpátky tam, kam patří. To jsou slova místních lidí a nutno říct, že letos je to svatá pravda. Chrudim od úvodních zápasů předváděla, že se vše vrací do starých kolejí a svěřencům trenéra Condeho nemůže nikdo konkurovat. Pojďme se však zamyslet nad tím, proč tomu tak je.

Klíčovým faktorem je stabilní kádr, který v Chrudimi zůstává už po několik sezon. Podíváte-li se na její sestavu, tak spatříte, že kostra zůstává stejná. Pokud někdo z vedení má pocit, že je tělo třeba přeoperovat, tak výměna není nijak drastická. Spíše se jedná o malou revizi, která jen vylepší tento šlapající stroj.

Letos se podařilo Chrudim vylepšit zásadně příchodem nové gólmanské jedničky. Tou je brazilský brankář Dudu, který přestoupil z Kairatu Almaty. V zádech svých spoluhráčů postavil zeď a překonat ho se zdálo až nemožné. Další posílení v podobě Torrese a Radovanoviče bylo taktéž stěžejní, jelikož právě oni dva se zabydleli ve formaci s Martinem Došou a Evertonem. Vytvořili stejně údernou čtyřku, jako je ta česká.

Inspirovat by se úřadujícím mistrem mohli soupeři, protože pokud se podíváme na Teplice, tak hned pochopíme, kde je chyba. Před sezonou postavit celý nový kádr se nemusí vyplatit.

Je nutno ale vyseknout poklonu před práci, kterou dělají v Plzni. Ze zápasů je zřejmé, že po futsalové stránce svěřencům trenéra Condeho nesahali ani po kotníky. Jejich zápal a snaha, kterou předváděli, ovšem zaslouží pochvalu i uznání. Finálovou sérii odehráli téměř v šesti lidech, vše mluvilo proti nim. Zranění Tomáše Vnuka hodilo vidle do závěrečných bojů největší měrou. Historie se ale neptá na to, zda se někdo zranil či nemohl nastoupit, prostě to tak je.

Marek Kopecký sice dokázal vyhecovat své kluky k sebelepším výkonům, ale malý kádr holt nenahradíte jenom touhou. To není případ Chrudimi. Právě proto si zaslouženě došla pro patnáctý titul…