Jediný bod. Na jedné straně nejvyšší možná radost, na té druhé nejvyšší možné zklamání. Do těchto rolí se obsadili po krajském derby pardubičtí a svitavští basketbalisté. Beksa doma po dvacáté z dvaceti případů v národní basketbalové lize rivala porazila. Ve středu 78:77.

DERBY VÍC MOTIVUJE

Nejlepší v klubu a dvanáctý v lize. To je střelecká vizitka pardubické posily. TOMÁŠ VYORAL si v krajském derby posunul sezonní maximum o tři body. Na šestadvacet.

Po super startu jste v první půli tahali za kratší konec provazu. Proč?
Kromě prvních čtyř minut byl první poločas z naší strany špatný. V první čtvrtině jsme ve zbývajících minutách dostali dvacet čtyři bodů. To je doma nepřípustné, za osm minut dostat dvacet.

Co jste změnili pro druhý poločas?
Přišlo mi, že všichni, kteří jsme byli na hřišti, chtěli výhru týmově urvat. To je sice chvályhodné, ale takhle by to mělo vypadat od začátku zápasu. A ne se rozjet patnáct minut před koncem, kdy už nám vážně teče do bot.

Ještě k tomu samotnému úvodu. Vedli jste 10:0, nemohli jste si přát lepší vstup do utkání, co vy na to?
Ano, začátek byl skvělý, jenže pak jsme polevili. Jak v pohybu, tak v agresivitě.

Příliš jste se uspokojili?
To si nemyslím. Soupeř trefil nějaké střely z dálky. Musíme si ale říci, že byť je vedení dvouciferné, tak v úvodu zápasu v basketbale ještě nic neznamená. Času na na nápravu je pořád dost.

Nebylo frustrující, že ve druhé i třetí čtvrtině jste dotáhli šestibodové, respektive devítibodové manko k rovnosti a za chvíli jste ztráceli více než jeden koš?
Nezakončili jsme několik útoků, naopak soupeř byl přesný. Vždy nám ujel, ale bojovali jsme a pomohlo i několik šťastných střel.

Jako třeba ta vaše trojka s klaksonem oznamujícím konec třetí čtvrtiny, kdy jste snížil na 57:58. Byla zásadní?
Vzhledem k tomu, že utkání skončilo o bod, tak nějaký význam sehrála. Spíše ale psychologický, protože jsme v závěrečné čtvrtině rozehrávali a měli tak možnost vrátit se do vedení.

Podařilo se a prakticky po celou dobu jste byli v plusu. Dvě minuty před koncem ale Svitavy otočily na 73:72 ve svůj prospěch. Jenže znovu jste zvládli bezvadně koncovku. To nebývalo v Pardubicích pravidlem…
Protože tady bylo hodně amerických hráčů, kteří si v koncovce počínají po svém. Teď jsme tady vesměs samí Češi, kteří jsou více poslušnější a plní pokyny trenérů.

Poprvé jste zažil derby Pardubice vs. Svitavy. Jak se vám líbila jeho atmosféra?
Poznal jsem, že pro pardubický klub jsou zápasy se Svitavami dost specifické. Přišlo také více diváků, což je pro basket jen dobře. Žádný hráč nechce hrát před poloprázdnými tribunami. Pokud mám hovořit za sebe, vždycky mě plná hala motivuje podat ještě lepší výkon.

CHTĚLO TO LEPŠÍ ŘEŠENÍ

Řeči o komplexu z pardubické haly od něho neuslyšíte. Rozehrávač Turů ROMAN MARKO byl hlavně zklamaný z této konkrétní porážky a přemýšlel, kde se staly chyby.

Jak s odstupem času hodnotíte střetnutí v Pardubicích?
Samozřejmě nás mrzí, že jsme ho nedokázali dotáhnout do vítězného konce. Nicméně si myslím, že náš výkon nebyl vůbec špatný. Jenom lituji toho závěru, kdy jsme některé situace v obraně i útoku měli vyřešit lépe. Pardubice naše chyby trestaly a šťastně vyhrály. Musíme se z toho ponaučit a jít dál.

Několikrát během hry jste odskočili na zajímavý rozdíl, ale udržet se ho nepovedlo…
Příčiny ztráty náskoku vidím na obou polovinách palubovky. Jednak jsme zvolili některé střely, které nebyly ideální, za druhé jsme nepokryli útočné kombinace soupeře.

Jak jste viděl koncovku, v níž derby proteklo mezi prsty?
Pravda je, že jsme měli na rukách dvě střely, kterými jsme mohli o výsledku rozhodnout, bohužel nám nespadly. Naopak domácí svoje akce proměnili, dostali se do vedení a nám se nepovedlo přes veškerou snahu se přes ně dostat zpátky. Je to škoda.

Svitavská šňůra nezdarů v Pardubicích tak nadále trvá, osobně vás ale tato věc pravděpodobně moc netrápí, že…
To určitě ne. Vidím Pardubice jako velice kvalitního soupeře, na jehož hřišti se těžko vyhrává. Ale utkání tam beru jako každé jiné, vždy chci vyhrát. Teď to nevyšlo, což mě mrzí, ale nějaké černé série moc neprožívám.

Na rýpání se ve zklamání není čas, za dveřmi je Opava.
Pochopitelně nás v Opavě čeká velice náročné utkání, podobně, jako tomu bylo v Pardubicích. Je to celek, který je doma velice silný a sebevědomý, ale my chceme uspět. Věřím, že si z výkonu v Pardubicích vezmeme to dobré a odehrajeme kvalitní zápas.