Jinak ovšem DAVID MAREK zažívá v borovském dresu další vynikající sezonu a i jeho zásluhou se jméno téhle nevelké obce naučila dobře znát celá česká stolnětenisová špička.

Jak zatím hodnotíte vaši premiérovou účast v první lize?

Před sezonou jsme si říkali, že bychom mohli hrát někde kolem šestého místa. Teď jsme osmí a je to ten střed tabulky, který nám asi právem patří. Vychází to i ze statistiky úspěšnosti jednotlivých hráčů. Já a Michal Kadlček se v žebříčku pohybujeme nahoře, ostatní kluci níže, takže proti těm silnějším týmům to máme těžké. Myslím, že jsme velice dobře začali a možná bych řekl, že jsme byli i překvapením ligy, vždyť jsme remizovali i s KT Praha. To bylo období, kdy měl velkou formu René Kowal. Potom se nám někdy dařilo méně, ale pozici máme pořád slušnou.

Která utkání byste z vašeho pohledu vyzvedl jako nejlepší?

Jak už jsem řekl, hodně se nám povedl úvod sezony a remízy s KT Praha i proti Chebu byly cenné. Z poslední doby musím zmínit minulé kolo, kdy jsme vyhráli v Havířově hladce 10:2 a to bylo velké překvapení. To byl jeden z našich vůbec nejlepších zápasů, kdy nám sedlo opravdu všechno tak, jak jsme si představovali. Vyhráli jsme obě dvě čtyřhry, René Kowal porazil jednoho z elitních hráčů celé první ligy Ivana Karabce. Prostě se všechno povedlo.

A naopak, které ze zápasů berete jako zklamání a mrzí vás, že jste z nich nic nevytěžili?

Prohráli jsme dost utkání nejtěsnějším rozdílem, kdy chyběl třeba jeden míček a vše mohlo být jinak. Například naposledy v Ostravě, prohráli jsme 8:10, ale vedli jsme 6:2 a za stavu 8:8 René Kowal vedl v pátém setu svého zápasu 10:7. Kdyby zvítězil, byla by z toho nejhůře remíza. Bylo pár duelů, kdy jsme mohli urvat body navíc, ale na druhou stranu jsme bodovali s druhým týmem tabulky KT Praha, což bylo zase plus.

Kromě duelu s Moravskou Slavií Brno vás do konce sezony čekají ještě čtyři vystoupení. Co byste z nich chtěli získat?

Určitě povinností pro nás bude porazit Orlovou, která je poslední. I když o sestupujících je rozhodnuto, budou to právě Orlová a Elizza Praha, takže z tohoto pohledu se o nic nehraje, tak nesmíme zaváhat. Pak máme Hodonín, což bude náročné, nastupují tam tři silní Ukrajinci. Ale i zde bychom chtěli uspět. Na závěr máme Choceň a Hradec, právě Chocni máme také co vracet, to byl jeden z případů, kdy jsme prohráli 8:10.

Snad s výjimkou dvou nejhorších družstev je v první lize pro Borovou nadmíru těžká konkurence. Cítíte to rovněž tak?

I mančafty ze druhé poloviny tabulky mají výhodu, že se posilují o hráče na střídavé starty z extraligy. Samozřejmě chtějí proti nám získávat body, a tak za Brno hraje Martin Koblížek, který má v nejvyšší soutěži úspěšnost kolem padesáti procent. To samé je třeba Martin Pavlica v Hradci Králové, který je také v základu extraligy. A to je pro soupeře obrovské posílení. Když je doplní takový hráč, je to pro ně jistota tří až čtyř bodů a to je na výsledku znát.

Vy sám jste prošel s Borovou celou úspěšnou cestu až do první ligy. Jak byste porovnal kvalitu jednotlivých soutěží?

Ještě předtím jsem působil asi dvanáct let ve druhé bundeslize v Německu a české ligy jsem dlouho nehrál. Byl jsem proto překvapený, jaká je jejich úroveň. První liga je skutečně silná, je v ní spousta dobrých mladých hráčů, kteří jsou pro každého nebezpeční. Soutěž je velice vyrovnaná. V každém týmu jsou dva až tři lidi, se kterými i já nebo Michal Kadlček, kteří máme úspěšnost kolem sedmdesáti procent, můžeme klidně prohrát. Nižší ligy ještě nejsou tak profesionální, ale tohle je druhá nejvyšší česká liga a má svoji kvalitu.